Never let you go! [COMPLETE]

57. Část

,,Justine?''otočila se na mě.

,,Ano?''usmál sem se.

,,Miluju tě.''zabořila svoji hlavu do mě hrudi.

,,Já tebe taky princezno.''dal sem jí pusu do vlasů.

,,Mám dokonalého prince.''šeptla.

,,A já nejúžasnější princeznu.''

Po čtyřech měsících:

Jsou to přesně čtyři měsíce a tři dny od mých narozenin. Justin měl pravdu .. I ve dvou je to skvělý.

Je sobota a já ležím s kakaem v posteli se zapnutu televizí. Nic nedávaj, ale já musím dál ležet. Nesmím nic dělat a to mě deptá. Mám velký strach co se stane z naší kuchyní až v ní Justin dovaří.

A proč to všechno? Řeknu to asi takhle.. Jsem těhotná.. Ano otěhotněla sem při tom menším konfliktu ve vaně.. Těšíme se na miminko oba dva. Byla to pro nás skvělá zpráva i když sme to vůbec neplánovali. Bohužel je to rizikové těhotenství a už sem málem potratila, ale je to malý bojovník nebo bojovnice? To ještě nevíme nechtěli sme to vědět. Teda já to chci mít jako překvapení a Justin je strašně nedočkavej.

,,Hotovo!''z pomalu otevírajících se dveří se ozýval Justin. Nesl tác na kterým bylo snad všechno na co sem měla chuť.

,,Děkuju miláčku.''dala sem mu pusu a zaculila se.

,,Tak co?''položil mi tác na nohy. Pustila sem se do jídla. ,,Už máme vybraný jména?''zkoumal mě pohledem.

,,No možná jo, ale tobě se zase líbit nebudou.''řekla sem s plnou pusou.

,,No posledně byli vážně hrozný!''zasmál se.

,,Náhodou Deandre by bylo pěkný jméno!'' bouchla sem ho do ramene.

,,A to je pro kluka neb pro holku?''furt se smál.

,,Seš fakt praštěněj.''zavrčela sem a dál se věnovala jídlu.

,,Prostě to bude Justin Jr. nebo Jessika.''řekl už trošku vážněji nebo se o to alespoň snažil.

,,Notáák Justine já nechci aby se jmenovala po mě.''zakňučela sem a tác dala na noční stolek.

,,Proč? Jessika je krásný jméno.''usmál se.

,,Jo to sice ano, ale Gabriella je ještě hezčí.'' položila si hlavu na jeho rameno.

,,Lásko je to na tobě. Já to občas zkritizuju.''pohladil mi bříško.

,,A už máš datum naší svatby?'' podíval se na mě. Zvedla sem hlavu. To sem vám zapomněla říct. To byl vlastně můj dárek k narozeninám. Požádal mě o ruku.

,,Určitě někdy na jaře!''vyjekla sem.

,,Dobře, dobře.''zasmál se. ,,A kdo tam všechno bude?''

,,Justine.. Je to za dlouho teď máme konec podzimu.''

,,Fajn budeme to řešit dýl, teď by ses měla vyspat.''pohladil mě po vlasech.

,,Vážně?! Vzbudila sem se před dvouma hodinama! Mě už to nebaví.''posadila sem se a nohy přehodila přes okraj postele.

,,Jess prosím!‘‘volal za mnou Justin. ,,Jessiko měla bys ležet.‘‘doběhl ke mně a otočil si mě k němu čelem. Ty jeho krásné čokoládové oči se vpíjely do mých. Měl v nich obrovskou starost. Chytla sem jeho tváře do dlaní.

,,Justine.‘‘zašeptala sem. ,,Neboj se, sem v pořádku. Sme v pořádku.‘‘ políbila sem ho.

,,Miluju tě.‘‘zašeptal mi na rtech. Cítila sem jak pohladil mé bříško. Je to zvláštní pocit. Snažíte se co nejvíce chránit svůj drahocenný poklad. Poklad, který v nejlepších případech, pro oba znamená strašně moc. Spojuje to dva lidi, kteří se milují a planují společnou budoucnost. Nikdy sem si nemyslela, že bych čekala dítě takhle brzo. Vím, říkáte si, je to pětadvacet to není vůbec brzo, ale pro mě ano. Dítě sem původně nechtěla. Ale to je jen váš předsudek. Když sme zjistili, že čekáme ten náš ‘‘drahocenný poklad‘‘, byli jsme oba šťastní.

Sedíme za stolem mé gynekoložky. Co tu děláme? Zkuste hádat.

,,Tak gratuluji.‘‘odlepila doktorka oči od počítače. Podívala sem se nejistě na Justina sedícího vedle mě. Ano trval na tom že chce být u výsledků. Čekala sem, že ho to zaskočí, že začne vyvádět, ale nic. V jeho krásný očí byli maličké jiskřičky a usmíval se. Je šťastný.

,,Já-já sem táta.‘‘ zašeptal. ,,Já sem táta!‘‘ tentokrát zakřičel a vyskočil ze židle.

,,Justine prosím nekříč tady.‘‘zatáhla sem ho za ruku zpět na židli.

,,Ano gratuluji vám pane Bieber a slečno Baker.‘‘postavila se doktorka a napřáhla k nám ruku. Také sme se postavili a potřásli sme si rukou.

,,Lásko co se tak culíš?‘‘  prohlížel si mě Justin.

,,Vzpomněla jsem si na to jak si se radoval z našeho prcka.‘‘pohladila sem si bříško. Zasmál se. Ten jeho dětský úsměv. Pohladila sem ho po tváři, obešla ho a namířila si to do kuchyně.

,,Chceš s něčím pomoc.‘‘znovu za mnou přiběhl  Justin.

,,Miláčku v pohodě.‘‘zasmála sem se.

,,Nechci aby ste si nějak ublížili.‘‘věnoval mi krátkou pusu na čelo.

,,Nekouknem na nějakej film?‘‘navrhla sem při nalejvání vody.

,,A na co?!‘‘zakřičel z obýváku. Usrkla sem ze skleničky a přešla do obýváku. Klečel u skříňky kde sme měli jen filmy.

,,No já nevím, ale ne žádnou pohádku.‘‘posadila sem se a sledovala ho. Furt má stejně skvělej zadek.

,,Tak co třeba Talisman?‘‘kouknul na mě.

,,Eeemm tam hraje Zac viď?‘‘zaculila sem se.

,,Tak to ne.‘‘řekl trošku naštvaně. Žárlivka můj.

,,Noták. Zapni to.‘‘zažadonila sem.

,,Dobře, dobře! Ale žádný slintání!‘‘pustil film a sedl si ke mně. Hlavu sem si položila na jeho rameno. Nikdy  sem nevěřila, že z našeho dětského nejlepšího kamarádství přes vše čím sme si prošli se  z nás stala malá rodina. Lidé, kteří pro mě budou znamenat až do smrti moc. Celý náš nový příběh začíná. Začíná nová kapitola..

Kapitola s názvem štěstí..

Omlouvám se, že tak dlouho nevyšlo nic.. Ne že bych neměla čas.. Spíš sem neměla náladu.. a nechci psát z donucení protože pak do toho nedávám 100% a já nechci aby tu byla příšerná část..

ještě jednou se omlouvám :/
Miluju vás :3

-Nikol