22.Zbohem! :(

946 25 4
                                    

Okolní lidi na ní koukali a pak strhly zrak na mě. Sebral sem triko ze země a šel ven z hotelu. Rozhlížel sem se kolem sebe, ale nikde sem jí neviděl. Pak sem jí zahlídl jak zachází za roh ulice. Hned sem se za ní rozběhl. Doběhl sem tam kde sem jí naposledy viděl a nemýlil sem se, že to byla ona. Přiběhl sem k ní.

,,Kotě promiň.‘‘řekl sem udejchaně a položil jí ruko na rameno aby se alespoň na chvíli zastavila. Ale šla dál ani mi neodpověděla.

,,Sakra to mě chceš ignorovat celou cestu??‘‘chytl sem jí za boky a otočil si jí aby mi koukala do očí. Měla skleněný oči a byla trochu červená od pláče.

,,Krásko? Proč si brečela?‘‘zvedl sem ji za bradu aby se na mě znovu podívala.

,,Musim jít.‘‘otočila sem a šla dál.

,,Počkej!‘‘nezastavila se. ,,Hej sakra zastav!!‘‘furt šla dál. ,,Kurva to nemůžeš nachvíli zastavit nebo co??!!!!‘‘už mě to štvalo, to její ignorování. Otočila se a jen zakroutila hlavou a zase šla dál. Už sem to nechtěl řešit. Nebudu se jí to doprošovat. Taky sem se otočil a šel tou cestou co sem za ní běžel.

Z POHLEDU JESSIKY:

Křičel na mě, ale já ho radši ignorovala. Po tváři se mi kouleli slzy. Bylo mi to líto, ale co sem mohla dělat, tak sem se rychle otočila, ale už sem ho tam neviděla. Tak sem šla dál. Furt sem nad tím přemýšlela. To mě využívá jen k tomu aby si zašukal?? Nebo sem jen tak naivní. Bože!! Došla sem k nějakýmu supermarketu. Ano sice máme v hotelu restauraci, ale furt tam vařili to samý a mě s Celsii to už lezlo krkem. Vlezla sem dovnitř vzala sem si košík a šla sem k regálům. Nakoupila sem si těstoviny, rajčata, sýry i nějaký popcorn a brambůrky na večer. Ještě sem došla pro pití a řekla si, že můžu vzít i nějaký víno.

-----

Zaplatila sem a vzala tašky. Vyšla sem z toho krámu a šla zpátky tou cestou co sem přišla. Už abych byla na pokoji, měla sem hroznej hlad. Už sem byla skoro u hotelu. Přidala sem do kroku a už sem tam byla.

,,Dobrý!‘‘pozdravila sem recepční a ona přikývla. Vešla sem do výtahu, ale pak sem z něj rychle vylezla. Hrozně mi to všechno to připomínalo. Řekla sem si, že radši umřu na schodech.

-----

,,Jo!!‘‘zařvala sem když sem už došla nahoru. Položila sem tašky na zem a hledala klíče.

,,Ahoj kočko.‘‘vyšel z pokoje Jaden, asi mě slyšel.

,,Ahój!‘‘objala sem ho. Docela sem si ho oblíbila i když je to debil.

,,Nechceš pomoct?‘‘vzal tašky ze země a přehodil si je přes rameno.

,,Jo díky a opatrně mám tam víno.‘‘usmála sem se a odemkla.

,,Sem tu!‘‘zula sem si boty a klíčky hodila na stoleček na hodbě.

,,Ehmm! Sem? A co já??‘‘položil tašky do kuchyně.

,,Promiň mi to.‘‘obešla sem ho a šla se kouknout k nám do pokoje. Ale nikdo tam nebyl tak sem šla do koupelny a taky nic.

,,No tak jsme tu sami, ty dvě hrdličky utekli.‘‘zasmála sem se a vyndávala nákup.

,,Jestli chceš tak se jdi dívat na telku.‘‘ukázala sem na obývák a douklidila sem zbytky nákupu. On si šel sednout a já si vyndala hrnec.

Never let you go! [COMPLETE]Kde žijí příběhy. Začni objevovat