GAME [DOKONČENO]

Lay - You are geniusse!

Zrovna chci vejít do svého pokoje, když uslyším hudbu z vedlejšího pokoje. Vím, že tam je něco jako nahravací studio, ale nikdy jsem tam nebyla. Zvědavost mi nedala a šla jsem se kouknout kdo tam je. Myslela jsem, že tam bude Chanyeol a tak ho aspoň pozdravím. No.. pletla jsem se. Místo Chanyeola, seděl na židli Lay. Moc jsem se s ním ještě nebavila a tak jsem nevěděla jak zareagovat. Lay si mě všiml až po chvíli.

Já: A-a-ahoj. P-p-promiň, že jsem tě vyrušila. Tak já už zase půjdu..

Chtěla jsem se rychle otočit a odejít, ale..

Lay: Počkej!

Otočím se zpátky na něj.

Lay: Nemohla by jsi mi pomoct? Nevím jak pokračovat dál a sám to asi nevyřeším.

Já: Ale já tomu nerozumím...

Lay: To nevadí, hlavní je, že to uslyšíš.

Zazubí se.

Já: Tak jo.

Lay vstane a ukáže, ať si sednu na jeho místo. Když jsem to udělala, tak mi nasadil na hlavu sluchátka. Pak se natáhl k jeho počítači, co měl na stole a spustil nějaký program. Začala hrát hudba. To co jsem slyšela, bylo.. okouzlující. Nahnalo mi to husí kůži. To spojení všech těch hudebních nástrojů dokonale doplňovali Layův hlas. Ale jak řekl Lay, něco tam chybělo. Nějaká maličkost, která tuhle hudbu změní na mistrovské dílo..

Doposlouchala jsem celou jeho skladbu. Lay mi pak sundal sluchátka a zvědavě se na mě podíval.

Já: Bylo to krásný, ale něco tomu opravdu chybí.. Jenom nevim co.

Kouknu se na něj provinile, že mu nedokážu pomoct, ale on se jenom usměje. Pak se na mě upřeně podívá a vypadá jako kdyby se zamyslel. Trvalo to jenom chvilku, než se Lay zase vrátil do reality s vykulenýma očima pochopením.

Lay: Už vím co tomu chybí.

Já: Vážně?!

Zaradovala jsem se.

Lay: Ženský hlas. To je ono! To je to co mi chybí! Panebože, já na to přišel!

Začal se smát. Po chvilce se k němu přidám.

Já: To jsem ráda.

Pousměju se.

Já: Tak já už teda půjdu, když už jsi to vyřešil.

Zase se otočím k odchodu, ale..

Lay: Počkej, mám ještě jednu prosbu.

Já: Ano?

Lay: Umíš zpívat?

Já: No.. Spíš ne než jo.

Zasměju se. Lay mě ale odvede k mikrofonu a začne něco štelovat v počítači.

Já: P-počkej, co to dělaš?

Zeptám se ho překvapeně. Lay zvedne hlavu od počítače.

Lay: No.. Chtěl bych aby si nazpívala tu písničku se mnou. Potřebuju ženský hlas, takže tě moc, moc, moc potřebuju.. Pomůžeš mi?

Koukne na mě prosivým obličejem.

Já: A co když ti to zkazím?

Lay: Nezkazíš. A pokud ano, tak se nic neděje a můžeme to zkusit znova.

Lay přestane dělat něco v počítači a přijde ke mě. Podá mi papír.

Lay: Tady je text. Je opravdu jednoduchý a v angličtině.