Raven zastavila před domem její nejlepší kamarádky. ,,Ahoj Luco." Usmála se, když blonďatá dívka nastoupila do červeného auta. ,,Ahoj Raven." Odpověděla jí. Připoutala se. Vzápětí Raven zařadila a už se jelo. Vysoká škola, kam obě chodily, nebyla daleko, ale pěšky by jim to trvalo tři čtvrtě hodiny. A to bylo lepší jet autem, než se brouzdat přes pole. ,,Dneska mají být výsledky z těch zkoušek." ,,Počkej - z teoretických lekcí?!" ,,Jo." ,,To ne..." ,,Jak si myslíš, že jsi dopadla?" ,,Bledě. Trojku nejvíc." ,,Ty pesimisto, už vidím, jak si zoufáš z jedna mínus." ,,Počkej až přijde na praktické lekce." Prohlásila Raven a její poznámku dokonale ignorovala. ,,Jo. Předpokládám, že s Georgie to sekne a Kylovi se udělá špatně." ,,A komu ne? Stejně to se mnou sekne taky." ,, Nesekne a pamatuj. Pokud chceš být-" ,,veterinář, musíš to překousnout." Dokončila Raven hlasem, který ironií přímo přetékal. ,,Víme, známe." Prohlásila potom a zaparkovala před školou. ,,Vystupovat, konečná!" Ohlásila hlasem, nápadně připomínajícím monotóní hlas v autobusech. S Lucou došly před školu. ,,Tak za chvíli." Rozloučily se prozatím. Raven došla ke své skříňce a otevřela ji. Mrkla na rozvrh. Dvouhodinovka anatomie. To by šlo. A tříhodinovka lekcí. Ale ne. To budou ty praktické, teorie jsme už dobrali. Raven se udělalo mírně nevolno. Možná (ne, určitě) Georgie nebude jediná, která omdlí. A po obědě mikroskopy, na dvě hodiny. Super. Nabrala potřebné sešity a zamknula skříňku. Vyšla jedny schody a vešla do třídy. ,,Ahoj Raven." ,,Čau Havrane." Ozvaly se obvyklé hlasy jejích spolužáků. ,,Ne! Opovaž se recitovat, Luco!" Vyjekla, když viděla, jak se kamarádka nadechuje. ,,Tak nic." ,,Hej, Raven!" Křikl na ni Thomas. ,,Jsou tu výsledky. Přečteš?" Kývla a přišla ke stupínku. ,,Lidi, jsou tu výsledky." Řekla. A tak málo stačilo k tichu. Všechny výsledky řekla na jeden nádech. ,,A ty?" Zeptala se Luca. ,,Jedna." Usmála se Raven. Luca se ušklíbla stylem játoříkalaatymikupuješčokoládu, odkaz na jejich dávnou sázku (Když má pravdu Luca, Raven jí dá čokoládu a naopak.). Pak se přesunula k Jaceovi a spokojeně se o něj opřela. Vzápětí vešel učitel. Všichni se vrhli do lavic a vytáhli referáty (kupodivu i Jace).
Raven se udělalo nevolno. Georgie ztratila veškerou barvu a Kyle zezelenal (,,Já to říkala." Ozvala se Luca.) ,,Takže co jsme se naučili teoreticky, uplatníme prakticky. Tady se budou odehrávat jen tři hodiny, pak zkusíte praxi." Georgie se jenom přidušeně nadechla a omdlela (,,Já jsem ti to říkala." Oznámila znovu Luca s pohledem tydneskaaleutratíš .). Raven se zhluboka nadechla a pak se sesunula k zemi za Georgie (,,Já jsem to říkala." Oznámila později s posměchem Raven Luce, která vracela jednu čokoládu.).
,,Raven? Raven! Raveno! Havrane! Probuď se!" Ozýval se naléhavý hlas Lucy. ,,Eh?" Raven ztěžka otevřela oči. Bylo jí špatně. Hodně špatně. ,,Kde to jsem?" ,,Na záchodě. Jak ti je?" ,,Nic moc." ,,Dokážeš se tam vrátit?" ,,Ne dneska." Luca chápavě přikývla. ,,Máš jít do sborovny, budete tam s Georgie." Raven pomalu přikývla a pak se začala zvedat. Šlo to lépe, než si myslela. Pomaličku došla do sborovny a opírala se o stěnu. Georgie už tam byla, úplně bílá. ,,Dobrý den." Dostala ze sebe potichu Raven. Učitelka kývla na pozdrav. ,,Víte, v každé třídě je někdo, komu se udělá špatně. Předpokládám z toho zápachu?" Raven kývla. Georgie ne. ,,Dokážeš se tam vrátit?" ,,Ano, ale dnes už ne." Odpověděla Raven. Učitelka kývla. ,,A ty, Georgiano?" ,,Já ne." Učitelka se zatvářila zmateně. ,,Jdi na oběd, Raven." Raven pozdravila a odešla. Na oběd se jí ale nechtělo. Šla si sednout do knihovny. Vůně knih ji uklidňovala. Po hodině se sebrala a šla na mikroskopy.
,,Tys byla v knihovně!" Odhalila ji Luca hned, jak vešla. Raven ostýchavě kývla. Luca dokázala rozpoznat i mikroskopický kousek vůně knih. V každém, jí neznámém městě, dokázala odhalit knihkupectví hned i bez mapy a Raven jí tak musela téměř násilím odtáhnout jinam. Tato její superschopnost se ovšem hodila, když Raven pátrala po Smečce a hledala knihovny. Luca byla zkrátka taková lepší navigace na knihy, knihovny a knihkupectví. A rozhodně se nesekala, ani by vás nezavedla na pole. Zavalená těmito myšlenkami mlčky upravila preparát a zaostřila mikroskop.
ČTEŠ
Smečka
FantasyJsi Vlčí dítě. Potomek Vlků ochranářů. Jako my. A my plníme poslání našich předků. A jako oni žijeme v utajení. Ve středověku byl náš druh téměř vymýcen, proto je lepší žít zcela odříznutý od světa. I když jsi odříznutá od světa, nevzdávej se. Buď...