Cool Joke ( CZ ) // #Wattys2016

8. I gotcha her!

"Jsi tam?!"-řeknu naléhavě. Na druhé straně se ozve nadechnutí a následuje odpověď....

"Acacio?"-ozve se mi v uších nepříjemný hlas její matky.
"Mhmm.. Dobrý den paní Beech já, omlouvám se, že volám tak pozdě."-začnu, jenže to by nebyla ona aby mě nechala domluvit.
"Loren už nikdy nechce abys jí kontaktovala."-je chladná jako led a já se mimoděk zachvěju.
"Nechce to Loren nebo to nechcete vy?!" -nejsem na ni zrovna milá.
"Chci to, CO je pro mou dceru nejlepší. Měla bys to pochopi a smazat její číslo ze svého felefónu."-pokračuje stále ledovým tónem.
"Nechte mě s ní mluvit, alespoň naposledy."-zakňourám poraženecky.
"V žádnem případě."-odpoví sroze.
"Nemůžete bejt taková mrcha!"-vyhrknu a cítím jak mě začínají štípat oči.
"Už dávno jsem říkala tvému otci, aby tě naučil se chovat. Nikdy mě nebral vážně, teď mu můžeš poděkovat."-řekne monotónně a v jejím hlase je něco, co mě donutí na chviličku přemýšlet.
"Mami kdo volá?"-ozve se z dálky Lorenin hlas a v tu chvíli se hovor přeruší.
"Ty DĚVKO!"-zaječím a do očí se mi nahrnou slzy.

"Co tady vyřváváš?"-ozve se za mými zády hlas Camerona a já si rychle utřu slzy.
"To není tvoje věc, co já dělám."-zavrčím nepříjemně. "Spíš bych se já měla ptát proč se nám ve dvě ráno plížíš kolem baráku."-dodám a on se uchechtne, ale jak si všimne slz na mé tváři tak popojde blíž, palcem mi utře zbloudilou slzu. Jeho ruku odstrčím, nechci aby na mě sahal.
"Proč brečíš?"-kouká na mě jako na zajímavý zvířátko z amazónie.
"Nech mě bejt."-odbudu ho ledabyle.
"Proč jseš taková?"-svráští obočí.
"Protože mě sereš, Camerone. Už od toho letadla mě pěkně štvete, celý tohle místo mě štve!"-zvýším na něj hlas a on pootevře rty. Oči se mu rozšíří a pak promluví hlasem, který je plný chladu.
"Fajn. Tak si tu buď s těma feťačkama nebo úplně sama."-řekne a každé jeho slovo se do mě zabodne jako kousek skla z rozbité flašky.
"Taky, že jo. O tebe nestojím tak běž do hajzlu."-své pocity pevně schovám za bezcitnou masku.
"Fajn!"-otočí se a zmizí někam do tmy. Má slova mě zamrzela, poprvé od doby, co jsem ho potkala se snažil nebýt kokot. Jenže taková už jsem, odstrkuju od sebe lidi a pak je nenávidím za to, že odešli. Stejně jako svojí mámu, byla jsem tak naštvaná, že mě opustila tak jsem jí ani nedala šanci to napravit, no teď ji nenávidím že odešla.

Jak odejde dovolím si ještě aby mi ukápla jediná slza pro vše, co jsem už ztratila. Pro mámu, která je raději se svou novou rodinou než aby byla se mnou. Pro tátu, který mě nahradil novou a lepší rodinou. Pro maličkou Loren, která nemá ani tušení, že jsem jí volala a nejspíš si myslí, že jsem na ni zapomněla, jak bych mohla? Posadím se na trávník a koukám se na hvězdy, jsou tu trochu vidět, protože nebydlíme přímo v centru L.A. ale na okraji. Uvidím padat hvězdu. Kéž bych se sem nikdy nepřestěhovala. Přeji si, položím hlavu na orosený trávník a zavřu oči.

"Jacobe, kde je Acacia? Ještě spí?"-promluví Tom u snídaně a kouká na Jacoba tázavě. V jeho očích je vidět souboj a pak jen vydechne.
"Chtěla být ve škole dřív, aby si to alespoň trochu okoukala."-zalže dost důvěryhodně.
"Jak náhlý zvrat."-poznamená ironicky Jacobova matka Sierra. "To mě moc těší Tome, možná už to bude jenom lepší."-zatrylkuje.
"Tak o tom dost pochybuji."-zamumlá Beverly. Její bratr po ni střelí varovným pohledem a vstane od stolu.
"Už taky půjdu."

------- LAST NIGHT------

Cameron's pow

Rozrazil jsem dveře dívčích záchodů a uviděl jí, a její skvělé kamarádky. Ležela opřená o Margo, přes její rozšířené zorničky jsem dokonce skoro nemohl vidět její krásné duhovky. Rty se jí zlehka rozevřely a vyšel z nich lehký sten, ale žádný zvuk. Byla úplně bledá a její jindy růžové rty nabraly namodralý odstín. Ty zbylé dvě na tom nebyly o moc líp, ale ony jsou mi hluboko u mojí svaté prdele, zajímá mě jen ona.

Rychlým krokem jsem přešel k ní a jednoduše jí zvedl do náručí, bylo to snadné, vůbec totiž neprotestovala což jí není moc podobné. Objala mě kolem krku a tiše mi zasténala do ucha.
"Je to úžasný."- cítil jsem na uchu její horký a přerývavý dech, jak se zasmála. Nevšímal jsem si svého těla, které reagovalo na její blízkost a otočil se směrem na ty dvě krávy Margo a Robbin.
"Co jste jí to kurva udělaly?!" -zařvu na ně a je mi z nich na blití, nesnáším takový lidi. Namočily do toho dokonce MOJÍ Acaciu!

Místností se rozléhá ticho, jako by ztratily řeč.. Doléhá k nám pouze hučení hudby z baru, ale to je to poslední, co bych teď měl vnímat. Mé tělo ovládá vztek a bezmoc, pevně k sobě tisknu její skoro bezvládné tělo.
"Tak mi sakra odpovězte!"- zakřičím na ně ještě víc a přísahám bohu, že kdyby nebyly obě holky tak jim asi za tohle namlátím.
"Nevyšiluj, Dallasi. Je to jen trošilinka koksu."-zašklebí se na mě ta vyjebaná Robbin.
"Jste vy vůbec normální?!!!!"-vykulím na ně oči a je mi z nich fyzicky špatně. "To, že vy jste trosky ještě neznamená, že ona musí taky."-vyplivnu ze sebe všechen ten jed.
"Nedochází ti, že my ji do toho nenutíme? Chtěla to sama ona na tebe sere ty zaláskovanej blázne!"- vysměje se mi do obličeje Margo a to nezvládnu, rozrazím nohou dveře a zmizím dřív, než bych jim něco udělal. Dojdu s ní k autu a položím jí opatrně na zadní sedadla a zkontroluju čas, skvělý 3AM. Skvělý, za pár hodin bych měl jít do školy. Jak jsem ji našel? A proč jsem jí po tom, co mi řekla hledal? Psal mi Jacob, ptal se mě jestli nevím, kde by mohla být. A jediný místo mě napadlo tohle feťácký doupě..

Než nastartuju ještě rychle nacvakám SMSku určenou Jacobovi
"I got her!" to v jakýmje stavu mu psát nebudu a netuším jestli mu to vůbec řeknu, nechci aby se zbytečně strachoval, vím je to ode mě podlé jsme kámoši, ale jak mu to mám asi říct?

Vejdu s ní do domu, který je ponořený do snu a nesu jí jak nejtišeji to jde k sobě do pokoje, kde mám svou vlastní koupelnu. U vchodových dveří nás okamžitě přivítal nadšený Jax a olízl Acaciinu odhalenou nohu. Nemám ponětí, co s ní mám dělat. Zanesu jí do koupelny a položím do vany. Nasměruji na ní sprchovou hadici, než na ní pustím proud ledové vody tak jí sundám boty.

Jakmile jí první kapičky dopadnou na kůži vykřikne a začne sebou zběsile házet, okamžitě vypnu vodu, dosáhl jsem co jsem chtěl, jejího probuzení. Natáhnu k ní ruce, zvedne ke mně zrak a i přes rozmazanou řasenku a oči jako puky je nádherná.
"Chytni se mě."-řeknu tiše a chytnu jí za ramena. Snažím se jí zvednout, jenže ona má své plány a tak mě stáhne k sobě do vany.

Podívám se na ní, když obličejem dopadnu na její hruď a ona se jen nevinně usměje. Damn, to nedopadne dobře! Pomyslím si frustrovaně, když mi svou mokrou packou prohrábne vlasy. Prosím nepřestávej to je tak úžasný! Zavrní moje podvědomí. Na to v jakém je stavu se dost hbitě přetočila a rázem na mně obkročmo seděla, mohl jsem slyšet hlasitý tlukot jejího srdce...

------------------------------------------------------------------------------

Ahoj, je tu nová kapitola a snad se vám bude líbit, mně osobně dala hodně práce a nevěděla jsem jak to dát do kupy.. Vím, že dost z vás dlouho čeká a to mě mrzí, jednoduše v poslední době nezvládám psát jako dřív.. _Jsem v předposledním ročníku a věnuju se i fotbalu, který zabírá hodně mého času a zbytek musím šprtat, takže píšu jen ve škole v nudných předmětech..

Děkuji za vaši obrovskou podporu a za všechno, nemůžu uvěřit, že tohle někoho baví! DĚKUJI! :)

vote a koment potěší :333

Kisses A.