Princess || h.s. ✔

"krásně voníš"

Už jen hodinu a mám padla v práci, přijde mě někdo vystřídat.

Utíká to strašně pomalu.

"Co to bude?" Zeptala jsem se dalšího zákazníka u baru.

"Tvoje telefonní číslo, kotě" mrkl na mě nějaký kluk

"Mohu vám nabídnout nějaký drink?" Zkusila jsem to znovu, tak si tedy objednal pití, podala jsem mu jeho objednávku.

"Ještě něco?" Zeptala jsem se, protože na mě pořád koukal a nehnul se z místa.

"Ty. Já. Rande." Mrkl na mě

"Ne, zkoušel jsi to na mě už minulý týden." řekla jsem mu

"Vidíš jsem nezapomenutelný. Pamatuješ si mě" mrkl na mě

"Pamatuji si hodně lidí" odvětila jsem

"I mě si pamatuješ, princezno?" Objevil se vedle toho chlápka.. Harry.

Kývla jsem a usmála jsem se.

"Je to celkem náhoda, narazit na sebe tady" usmál se

"To ano.."

"Jak dlouho tady pracuješ?" Usmál se

"Skoro dva roky" řekla jsem

"Vem to za mě, zlato. Jen si odskočím" řekl mi Ben

"Ježiš promiň. Nevěděl jsem, že máš přítele." Řekl rozpačitě Harry

"To není můj přítel, žádného nemám" řekla jsem "aha, tak jak to, že tak krásná princezna nemá svého prince?" Usmál se

"Princezna nemá čas" pokrčila jsem rameny.

"A.. co si dáš?" Zeptala jsem se ho

"Whiskey?" "Jakou? Irskou, Skotskou nebo-" "Irskou" mrkl na mě

"Hned to bude" za chvíli měl před sebou skleničku s whiskey.

"Ahoj, jdu dřív, jen se převleču a vezmu to za tebe" usmála se Lucy a prošla dozadu.

"Už končíš?" Zeptal se mě Harry

"Jo.." znervózňoval mě, už přišel i Ben

"Už můžeš jít" "dobře" usmála jsem se

Šla jsem se převléct do šatny.

"Tak ahoj" řekla jsem Benovi a Lucy
"Ahoj! Pak pozdravuj Sama! A ať ti to výjde!" Usmáli se na mě "budu" usmála jsem se

"Počkej!" Zastavila jsem se před klubem, otočila jsem se, byl to Harry.

"Nechceš někam doprovodit?" Usmál se na mě

"Ne, to je v pořádku" usmála jsem se

"Já bych tě rád někam doprovodil.. jdeš domů?" Zeptal se "jo"

"Tak já tě doprovodím" usmál se

"To nemu-" "rád tě doprovodím" skočil mi do řeči a nakonec se usmál

"Tak.. tak dobře"

Tak jsme šli..

"Řekni mi něco o sobě" usmál se "co bys chtěl vědět?" Zeptala jsem se

"Všechno. Kolik ti je? Odkud jsi, kde jsi vyrůstala, co tvá rodina a takové ty věci" usmál se

"No.. tak je mi 24, vyrůstala jsem v dětském domově kousek od Londýna, když mi byli tři, vzali si mě jedni úžasní lidé, vychovávali mě jako svou vlastní. Teď mám brášku Sama, kterému je 18. Zůstal mi už jen Sam, ale teď po prázdninách jde na vysokou. Rodiče zemřeli před čtyřmi lety, při autonehodě.." nerhnuli se mi do očí slzy.

"To mi je líto.." řekl a chytil mě za ruku, asi aby mě uklidnil..

"Omlouvám se, nevěděl jsem.." zastavil a objal mě, když se mi spustilo pár slz.

"Krásně voníš" já to řekla nahlas?

"To ty taky" usmál se, díval se mi do očí, "jsi krásná" usmál se, začal se přibližovat..

"Ehm.. tak já radši půjdu" vzpamatovala jsem se "doprovodím tě" řekl

"To je v pořádku, je to jen kousek. Ahoj, Harry" řekla jsem a rychle jsem se vydala domů.

......

"Ahoj, Same" usmála jsem se "jak bylo?" Usmál se "jak asi může být v práci?" Zeptala jsem se ho pobaveně

"Nechtěla bysis udělat výlet?" Usmál se na mě "proč ne? Když mi za chvilku odjedeš" zatvářila jsem se smutně

"Ale notak. Budu jen bydlet v kampusu a neboj, budu za tebou jezdit" objal mě

"A běž se vyspat ať ti zítra ten pohovor výjde" usmál se

"Dobře, ty zatím vymysli ten výlet a pozdravují tě Lucy s Benem" usmála jsem se

Zalehla jsem do postele hned potom, jak jsem se osprchovala.

Ale pípnul mi mobil, podívala jsem se na můj mobil, zpráva od neznámého čísla.

Neznámé číslo: Proč jsi mi utekla, princezno? 😔

Tak tohle je asi Harry, tak jsem si ho uložila

Já: musela jsem domů..

Harry: udělal jsem něco? 😞

Já: neudělal jsi nic, jen jsem prostě musela domů..

Harry: opravdu?

Já: opravdu a dobrou noc.

Harry: i tobě, princezno 😊😘