Princess || h.s. ✔

"já sama nevím, Harry"

"Hola! Hola! Výlet volá!" Budil mě Sam

"Tak brzo?" Zamumlala jsem

"Je 10 ráno, to není brzo" řekl

"Štveš mě" vstala jsem, než mi bude skákat po posteli a ta rupne.

Jednou se to totiž už stalo.

"A kam jedeme?" Zeptala jsem se

"To je překvapení" řekl a odešel, umyla jsem se, učesala a převlekla.

Šla jsem za Samem do kuchyně "pokud by ti to nechutnalo, tak.. no snad to přežiješ" zasmál se

Před námi byla snídaně a vypadalo to opravdu chutně. On udělal lívance. On!

"Jestli to chutná tak, jak vypadá, tak to bude výborné" usmála jsem se

"Dobrou chuť" usmál se "taky" a pustili jsme se do toho

No je to opravdu výborné.

"Hm.. na to, že jsi jednou podpálil kuchyň, tak je to výborné" řekla jsem mu

"Hej! To mi bylo jen dvanáct!" Ohradil se se smíchem

"Co tu budu bez tebe dělat.." řekla jsem

"No co by.. to co já, když jsi byla na vysoké" usmál se, ale pak mu úsměv poklesl, vzpomněl si na rodiče..

"Ach Same.." ukápla mi první slza

"Řekni nějaký citát.. pamatuješ si jich hodně a mě baví tě poslouchat" setřel mi slzy a pousmál se, ale měl taky nakrajíčku.

"Žádná bolest se nesnáší hůř, než vzpomínky na štěstí v době neštěstí" řekla jsem

"Další? Pomáhá mi to.." pousmál se

"Ehm.. vzpomínky nám zkrášlují život, ale jen zapomínání ho činí snesitelným"

"To je od koho?" Zeptal se "Balzac" řekla jsem

"Tak.. dojedla jsi? Pojedeme?"

"Jo" řekla jsem, Sam mi ještě utřel slzy, povzbudivě se usmál, obuli jsme se, přešli jsme k autu

"Já ti říkal, že si tě ještě najdu" přitiskl se ke mně zase ten chlap, od kterého mě minule zachránil Harry.

"Nech ji na pokoji!" Odšťouchl ho ode mě Sam

"Nebo co?" Zasmál se "Emmo, sedni si do auta" řekl mi Sam

"Ale-" "sedni si tam, sakra!" Vyštěkl Sam "zase on?" Ozvalo se za námi, otočila jsem se, stál tam Harry

"Ahoj, princezno" usmál se, přišel ke mě a dal mi ruku okolo ramen

"Co tu ještě děláš?" Zeptal se Harry toho..chlapa.

"To je tvůj brácha a tvůj bodyguard?" Zasmál se

"Minule ti to nestačilo, tak chceš dostat přes hubu dvakrát tolik, co?" Zavrčel Harry a stoupnul si vedle Sama a tak jsem stála za nimi.

"Bylo by nefér dva na jednoho. Počkám si až budeš sama. To si užijeme jiné legrace" zasmál se ten chlap.. Bryan.

Sam se k němu vydal až moc rychle a dal mu ránu.

"Opovaž se, ty hajzle. Ani na ni nešáhneš! Je ti to jasné?!" Řekl mu Sam

"A co uděláš?" Vysmíval se mu, on nedá pokoj..

"Jinak já si najdu tebe. Je ti to jasné?" Mračil se "už se bojím" řekl ironicky

"To bys měl, protože ti nakopu prdel" přidal se Harry a popošel k nim

Najednou dal ránu do obličeje Samovi, utíkala jsem za ním

"Same, jsi v pořádku?" Zeptala jsem se ho ustaraně

"Jo, jsem. Dovol" dal mě na stranu, no pak se jen díval, jak Bryan zdrhá.

"V pohodě?" Zeptal se Harry, podívala jsem se na něj

"Panebože, jsi v pořádku?" Zeptala jsem se ho, měl natržené obočí a myslím, že oba dva budou mít monokl.

"Jsem, nic to není" usmál se "opravdu?" Zeptala jsem se starostlivě, no co.. mám starostlivost v povaze..

"Opravdu" usmál se rozkošně, měl ďolíčky. To dělá jeho úsměv ještě rozkošnější!

"Nikam nepojedeme, ne?" Zeptala jsem se Sama

"Musíme jet!" Řekl Sam "tak ti to alespoň vyčistím, Harry" řekla jsem mu

"Ne, to je v pořádku, půjdu domů" usmál se na mě

"Je to jen chvilka" usmála jsem se na něj, tak Sam zase odemkl dveře, pak hned od bytu.

Vzala jsem lékárničku z koupelny, dala jsem na tampónek dezinfekci, Harry seděl na vaně, dezinfikovala jsem to.

Až moc se na mě díval a usmíval se.

"Co je?" Zeptala jsem se "tváříš se jak na pohřbu" zasmál se, pousmála jsem se

"To není vtipné, Harry. Mohlo se ti-vám oboum něco stát, než jen rýsující se monokl" řekla jsem

"Vždyť si nic moc nedovolil, když jsem tam byl i s tvým bráchou" řekl mi

"Nic moc nedovolil? Celkem dost si dovolil a bez důvodu" řekla jsem

"Ale štve mě to. Měl mít už dávno něco zlomeného" zamračil se Harry

"To zas ne" řekla jsem mu "jak dlouho tě takhle obtěžuje?" Díval se mi vážně do očí "nevím.." sklopila jsem pohled

"Podívej se mi do očí" řekl mi, tak jsem se podívala "kdy a kde to začalo?" Zeptal se mě

"Nevím.. v baru, kde jsem pracovala" řekla jsem mu a vstala jsem od něj, stoupl si taky.

"Mně to můžeš říct. Můžeš mi věřit" pousmál se, byl blízko, opravdu blízko.

"Já vím, ale už jednou jsem se spálila a nechci to zažít znovu" řekla jsem tišeji

Dívali jsme se na sebe.

"Já vás nechápu, když to mezi vámi tak jiskří, proč si prostě nedáte pusu a nejste spolu?" Ozval se Sam

"Jsem ve friendzone" ozval se Harry, pořád jsme se dívali do očí, tak jsem udělala jediné.

Přitáhla jsem si ho za zátylek k sobě a políbila jsem ho, odtáhla jsem se od něj.

"Nebo nejsem?" Přiblbě roztomile se usmál

"No.. je čas na výlet.. Same, jedeme?" Zeptala jsem se ho a vyšla jsem z koupelny.

Nevím jak se teď chovat.. je to pro mě trochu.. divné, jsem zmatená.

"Počkej! Co tohle znamenalo?" Usmál se Harry

Povzdychla jsem si.

"Já sama nevím, Harry" řekla jsem mu

"Já myslel.. že ta pusa byla opravdová, ale asi teda ne" řekl a sklopil pohled k zemi.

"Harry, byla opravdová" pohladila jsem ho po tváři.

"A co znamenala? Pro tebe? Pro nás? Změní to něco?" Zeptal se

"Asi jsem to neměla dělat, jelikož jsme nejspíš oba zmatení" řekla jsem

"To ne, jsem rád, že jsi to udělala a byl bych rád, kdyby jsi to udělala i jako MOJE princezna" usmál se nevinně, roztomile.

"Necháme si to projít hlavou, ano?" Zeptala jsem se ho

"Tak.. tak dobře" řekl

"A děkuju" usmála jsem se

Zase jsme se ocitli před bytovkou u auta.

"Ahoj, princezno" objal mě "čau Same" usmál se a šel.

Tak teď hurá na ten výlet.