Odhodlaná

Matka vévody

Narození syna Alžbětinu pozici coby milenky prince Filipa značně posílilo, zatímco Paulininu pouhá dcera naopak oslabila.

Když se to proto doslechla pěkně zuřila, ta coura dala syna? Jak je to možné?! Ona právoplatná manželka pouze dceru, a nějaká děvka rovnou chlapce. Přesto s manželovým přáním pojmenovat jejich první dítě Alžběta souhlasila, protože, i její vlastní matka se tak jmenovala. Kdo proto pozná, že jejich dcera má jméno po otcově milence a ne po své babičce Vévodkyni Sepent? Rychle však tyhle myšlenky zaplašila, pravdou totiž bylo, že na rodinu své matky nevzpomínala právě ráda. Důvodem bylo to, že Alžběta Vévodkyně Serpent a matka Paulíny sama pocházela z linie, kterou založili levobočci. Vévodové Serpent totiž byli nemanželskými potomky Švédských králů. Příště to musí být syn! Předsevzala si Paula, když pohlédla do tváře své hnědovlasé a hnědooké dcery. Ať té ženské spadne hřebínek, jeden neúspěch nic neznamená, však ona ještě syna dá! Kéž by bůh dal a Alžbětiným druhým dítětem bylo pouhé děvče. I při té představě se otřásla odporem. Nejraději by už žádné další dítě z toho vztahu neviděla, ale zároveň byla dost realistkou na to, aby věděla, že se tak pravděpodobně nestane. Vždyť, i její tchán Francouzský král měl se svoji milenkou Vévodkyní z Oursu Klárou tři děti. Co záleží na tom, že dvě z nich byli pouhé dcery? Proto si je také jistá, že pouze u jednoho dítěte to neskončí.

Alžběta byla svým malým synkem naprosto nadšena, vůbec ho nepouštěla z dohledu a všechny lidi, pohybující se v jeho blízkosti si nejprve důkladně prověřila. Co kdyby byl nějaký z nich nedej bože nastrčený od Paulíny? Artur měl hnědé oči po matce a světlé blond vlasy po rodině své babičky Francouzské královny Martiny. Byl to šikovný a bystrý chlapec, který dělal svým učitelům a rodičům velkou radost. Vévodkyně syna chránila, jak oko v hlavně a bez jejího výslovného svolení se k němu nemohla přiblížit, ani myš. Moc dobře totiž věděla, co je zde v sázce. Být jednou milenkou krále je sice dobré, ale k tomu ještě, i matkou jeho syna a budoucího vévody, to je ještě lepší. A takovou budoucnost si nenechá naprosto nikým vzít!

Navíc sama věděla, co to je vyrůstat bez svých skutečných rodičů a proto svému vlastnímu synovi dala tolik lásky, kolik jen mohla. Od svého narození byl světlem jejího života a ona nedovolí nikomu, aby mu ublížil. I kdyby ten někdo, měla být smotná budoucí královna Francie!