Marilineth

Nový domov

Dnes se stehujeme. Tak na ten záhadný hřbitov se asi už nepodivam...
Těším se ze odsaď vypadnu. Všechno už je v autě. Stěhovaví jeli už napřed. Táta strčil kličky dk auta a motor se rozběhl. Prozpevoval si svou píseň a já jsem v jejím rytmu premyslela a sledovala ubíhající krajinu. V hlavě se mi mísily všelijaké myšlenky. Těšila jsem se na novy domov,prostředí. ..ale bala jsem se nové školy. Novych spolužáků.
Dojeli jsme na místo. Byl to krásný prostorny starý dum.
Máma s tatou mi ukázali můj pokoj. Jakmile stěhováci vše nanosili dovnitř, začala jsem si vybalovat své kufry a zabydlovala jsem se v mém novem pokoji.
Vyhlédla jsem z okna. Šlo vidět na pole a kopce, zrovna zapadalo slunce a já si užívala ten dokonalý pocit svobody a radosti.
Potom jsem se šla podívat na rodiče. Oba pobihali po baráků a zarizovali různé věci a vybalovali z krabic všecky naše věci. Řekla jsem ze si jdu koupit něco k večeři a prozkoumat okolí. Vzala jsem si klíče a mobil,sluchatka a vybehla jsem z domu. Vydala jsem se po cesta někam, kde jsem doufala, ze narazím na nějaký obchod. Poslouchala jsme své nejoblíbenější písničky od Skillet. Asi po pul hodině chůze, jsem uviděla nějaký obchudek. Chtěla jsem vejít, ale z obchodu vyběhl nějaký kluk a vrazil do me a srazil me na zem.
,,Dávej pozor na cestu ty magore!" zaječela jsem, protože jsem se priserne lekla.
Zvedla jsem se ze země a az ted jsem si uvědomila, ze jsem to asi přehnala. Podívala jsem se na něj, mel uzasne hnede oci, byl krasny,ale tvaril se zmatené a naštvaně.
,,Promiň. Nechala jsem se unést. Vyděsil jsi mne. Jsem Marillineth."pronesla jsem zmateně a v duchu jsem se napominala, abych na sobě nedala znát, ze se mi libi .
,,Ahoj. Dobrý, taky jsem se te lekl. Jsi tu nova, ze ještě jsem te tady neviděl. A mimochodem jsem Alexander.Ále řikej mi Alex."
,,Jo jsem tady nova, dnes jsme se s rodiči přestěhovali sem. A můžeš mi říkat Mari."
,,Aha...Mari...to zní divně"
Co si o sobě dohaje mysli?! Co je na "Mari" divného? Myslela jsem si. Ale pro ty jeho oči,...budiž mu odpuštěno. Pokrčila jsem rameny.
,,Budu ti říkat Neth." a zazubil se na mě a odešel.
Chvilku jsem tam stala a premitala co se vlastně stalo v minulých 5 minutách...
Blázen...pomyslela jsem si a vešla do obchodu.

Prosím o omluveni chyb a častou nepřítomnost interpunkce.