Jednou jsme zrovna s Alexem šli k nim domů, po škole. Byl nádherný den a já jsem si říkala, že tak krásný den nemůže nic pokazit. Ale mýlila jsem se. To jsem totiž ještě nevěděla, co se stane za necelou hodinu.
Byli jsme s Alexem u něj v pokoji a dívali jsme se na nějaký film, když na mě zdola zavolala jeho maminka:
,,Marillineth...ehmm...mas telefon a myslím, ze je to naléhavé!"
Trohu jsem se lekla,co se děje. Ale řekla jsem si ze zase určité volají rodiče ohledně nějakého posledního vyřizování kolem stěhování. Sebehla jsem schody a vzala si do ruky telefon.
,,Haló?" řekla jsem do sluchátka.
,,Dobrý den."...to mne zaskocilo ale pokračovala jsem v rozhovoru.
,,Tady Marillineth Gold, potřebujete něco?"
,,Tady policie. Prosím Vas dostavte se co nejrychleji k Vám domů. Vaši rodiče měli autonehodu. Matka byla na místě mrtvá, otce převezli vrtulníkem do nemocnice a bojoval o život,ale právě zemřel . Mrzí mne, že jsem Vám to musel povědět přes telefon. Dostavte se ale rychle domů, budou Vás tam čekat mí kolegové. Naschledanou a upřímnou soustrast, držím palce Vam, slečno Gold."
Zamotala se mi hlava. Třískla jsme s telefonem. Sesunula jsem se na zem a rozplakala se. Hned doběhl Alex i jeho matka. Vyptavali se mne,co se stalo,ale já nebyla schopna slova. Zvedla jsem se a utíkala domů.
Poslední co jsem slyšela bylo Alexovo volání...
,,Nethie stůj!"
Potom náraz.
Zatmělo se mi před očima a upadla jsem do bezvědomí.
ČTEŠ
Marilineth
ContoObyčejně neobyčejný život jedné dívky. Příběh o lásce, krvi, smrti, slzách, šikaně a anorexii. Inspirováno životy
