Forever To/get/her

5) Pozvánka

Sirius seděl se svými přáteli u krbu ve společenské místnosti a hlasitě se dohadoval s Jamesem o oslavě svých narozenin. Lily seděla s Kate a pozorovala kluka s rozcuchanými vlasy, který vášnivě debatoval se Siriusem.
"Lily, Lilyano! Haló..."
"Co je, Kate? Já tě vnímám..."
"To bych neřekla, ale dobře. Co budeš mít na sobě na Křiklanův večírek?"
"Něco si vykouzlím. Omluv mě prosím."
Lily se zvedla a přesunula se za Jamese a naznačila Remusovi, aby ji neprozradil. Zakryla druhému primusovi oči kouzlem Obscuro a hůlkou si upravila hlas tak, aby zněla jako profesorka McGonagallová.
"Pottere, zrušte veškeré vaše snahy o přípravu večírku, jinak vás čeká školní trest!"
James se lekl a když uviděl Lily, Siriuse a ostatní, jak se smějí, popadl dívku v pase a přehodil si ji přes rameno a utekl s ní, jako by nic nevážila, do chlapeckých ložnic. Lily se smála jako smyslu zbavená a James ji hodil do své postele a začal ji lechtat.
"Ty sis dost ošklivě vystřelila z jednoho z Pobertů, mladá dámo. To se nedělá."
"Jamesi, dost, prosím, už to nikdy neudělám!"
Oba se smáli. James se naklonil nad Lily a byl od jejích rtů pouhých pár milimetrů. Ustal smích a oba se topili v očích toho druhého. Dívkou projela neznámá vlna, zachvěla se. Chlapec naopak vykouzlil úsměv a chtěl spojit své rty s jejími, když se s hlasitou ránou otevřely dveře a do pokoje vletěl Sirius.
Jak se Lily lekla, prudce vstala a omylem kousla Jamese do nosu.
"Pitomče, to sem musíš vrazit jak Remus do novýho knihkupectví?" nadával James kamarádovi a mnul si nos.
"Hele, já dneska nehodlám spát na gauči ve společenské místnosti a..."
"Jamesi, promiň, nechtěla jsem tě kousnout," omlouvala se hříšnice, "tys ho kousla, Evansová?"
"Díky tvojí inteligenci, Blacku," vrátila mu Lily.
"Jsem v pohodě, Lily, Siriusi, budeš tak laskav a zavřeš dveře?"
Ložnicí se opět ozval smích a Lily s mrknutím odešla.
"Sorry brácho, ale měl bys mi povědět, co se tu stalo. Proč se Lily tak lekla?"
"Pokazil jsi to, ty koni. Už jsem jí mohl konečně políbit a ty sem vletíš jak velká voda!"
"Stejně tě dostala. Tenhle vtípek byl skvělý!"
"To jo, normálně si ze mě vystřelila!"
Pak už se jen smáli a povídali si, dokud James nezmizel v koupelně.

Kate v dívčích ložnicích zablokovala umývárnu a Mary s Claire si ani nevšimly Lilyina příchodu.
"Katelyn, okamžitě nás pusť do koupelny! Nejsi tu sama, kdo se chce umýt!"
"No tak, Kate, pojď ven, nebo zajdu pro Siriuse a ten tě dostane ven," vyhrožovala Lily a mělo to okamžitý efekt. Claire a Mary vpadly do právě otevřené koupelny a Kate jako nasupený nosorožec vystřelila z okupované místnosti s napůl odlíčeným obličejem.
"To neuděláš, Potterová!"
"O co, že ano?"
"Ty neprotestuješ při změně příjmení?"
"Neodbíhej od tématu," mírně zčervenala Lily, "já bych tě ráda viděla, jak bys reagovala."
Zatáhnout závěs u postele bylo ten den obtížné. Nejen proto, že dívky po dlouhé době byly rozjařené, ale i proto, že Lily neustále myslela na Jamese.
"Kate?"
"Ano, Lily?"
"Mohla bys ke mě, na chvilku, prosím."
"Ale jistě, copak se děje?"
"Asi začínám mít někoho hodně ráda a bojím se."
Kate jen zavýskla radostí.
"Ševelissimo! Konečně sis přiznala, že je James sexy?"
"Asi jo, málem jsme se už třikrát políbili. Poprvé u něho doma, podruhé před měsícem u jezera a potřetí teď, jak mě unesl."
"Počkat, tys byla u něho doma a nic jsi nám neřekla?"
"Kate, to si vážně pamatuješ jen jednu věc z celé konverzace?! Ano, byla jsem u něj doma. Poslední den prázdnin."
"Asi jsi k tomu měla důvod, abys nám to neřekla. James se změnil, chová se k tobě hezky a teď jako s primusem s ním trávíš mnohem víc času. Chápu, že se ti začíná líbit. Je to normální, Lilee."
"Lilee? Tak mi říká jen..."
"Eliott. Já vím, a co Severus? Pořád se na tebe dívá, jako bys byla jen jeho."
"Ten ať mi neleze na oči, stačí, že s ním sedím na lektvary. Včera tomu zase nasadil korunu."
"Myslíš to se svatbou? Nic si z toho nedělej, každý si z vás vybral cestu. A ty jdeš po té správné."
Lily se smutně pousmála.
"Bojím se o něj. Mulciber a Avery ho zničí."
"Nemůžeš zachránit někoho, kdo o to nestojí. Soustřeď se teď na to, co cítíš k Jamesovi a řekni mu to. Nebo ho pozvi na ten Křiklanův večírek."
"Děkuju Kate. Zůstaneš tu jako v prváku? Ráda bych po ránu vyděsila Mary a Claire."
"Dobře. Ten James tě kazí..."
"Nekazí, Kate, já jsem už zkažená!"
"Dobrou, Lily."

Zaslechla hlasy na chodbě u astronomické věže a poznala Mulcibera a Averyho.
"Co tady děláte? Nemáte být náhodou v posteli?"
Ti dva se jen zašklebili a přistoupili k ní blíž.
"Z jakého titulu chceš kázat čistokrevným, ty jedna mudlovská špíno?!" řekl jeden z nich a uhodil ji silou do obličeje.
"Jsem stejná jako ostatní, nechte mě být!"
"To sis měla rozmyslet, Evansová, než jsi se rozhodla strkat ten svůj nečistej frňák do našich věcí!" zařval druhý a Lily opět padla na ledovou podlahu pod další ranou.
"Crucio!"
"Neeeé!"

"Neeeé! Nechte mě na pokoji!"
"Lily, Lily, vzbuď se! Je to jen sen!"
Dívka se probrala a divila se, proč je v posteli a ne v chodbě.
"Kde jsou, co tu dělám, kde je Avery a Mulciber!?"
"Lily, byl to jen sen, něco se ti zdálo."
Podívala se na svou kamarádku, která ji utěšovala a oddechla si. Vylezla z postele a provedla každodenní rituál v koupelně.

Dvojhodina lektvarů začala poněkud později. Lily seděla vedle Severuse Snapea a napětí mezi nimi by se dalo krájet. Dívka si přeměřovala ublíženým pohledem a on ji probodával se svým mučednickým výrazem. Do učebny vešel profesor Křiklan a rozhlédl se po třídě.
"Slečno Evansová, jděte se posadit k panu Blackovi. Pan Potter je pozván do ředitelny."
Lily se, neochota sama, vydala na Jamesovo místo.
"Vítám tě, sladká paní Potterová. Jak jsi se dnes vyspala?"
"Mlč, Blacku, pokud víš, co je pro tebe dobré."
"Otevřete si učebnice na straně 354, dnes budeme připravovat lektvar, jehož účinkem je srůst zlomených částí těla. Lily, znáte název tohoto lektvaru?"
"Jistě, pane, jedná se o kostirost."
"Jako vždy brilantně připravená - dvacet bodů pro Nebelvír. A teď  už se dejte do práce."
Kotlíky bublaly a z jednoho se nesl odporně nakyslý puch. Byl to kotlík patřící Alici Grangerové z Nebelvíru.
"Alice, Alice, vy se chcete stát bystrozorem a přitom neseřadíte ani správně ingredience? Pane Longbottome, proč jste jí neporadil?"
"Já neviděl, co tam dává, pane, jinak bych ji zastavil."
"Nu dobře," mávl hůlkou a kotlík byl znovu prázdný, "začnete znovu, slečno."
Alice si povzdychla. Tohle je už druhý zkažený lektvar tento týden.
"Lily, mohla bys mi prosím trochu nakrájet krysích uší?"
"Jistě, co mám dělat, jen by mě zajímalo, proč je Potter u ředitele."
"Včera dostal trest od svého otce, tak je asi tam."
"Siriusi, bacha!"
Co se událo pak by nevymyslel ani nejlepší mudlovský spisovatel. Chlapcovy ruce totiž vrazily do ohně pod kotlíkem a shodily jej na zem. Siriusův výkřik 'U Merlinových propocených koulí', vyděsil všechny do jednoho a kotlíky jako na povel všem vypustily své obsahy.
Sirius se jen modlil, aby si na konci hodiny vysloužil jen trest.

Ve Velké síni se sedmero nebelvírských studentů sešlo na oběd. James se tvářil spokojeně, zato jeho kamarád vypadal, že má co dělat aby si udržel vážnou tvář. Profesor lektvarů si ho po hodině zavolal k tabuli.
"Tichošlápku, to si děláš srandu, Křiklan ti dal napsat do příští hodiny seznam nadávek, které nemáš používat v jeho hodinách? To jsou skoro všechny," smál se James a s ním všichni ostatní.
"Mýlíš se, Jamesi, úplně všechny."
"Holky, půjdu do knihovny, musím ještě napsat esej o kostirostu."
"Lily, je to až na příští týden, prostě si odpočiň."
"Ne, čím dřív, tím líp. A ty," ukázala na Jamese, "pojď se mnou."
James se zavrtěl, ale vykračoval vedle Lily. Po celou cestu mlčeli a dívka vypadala nervózní. Byl nesvůj. Jindy upovídaná a veselá diva, která se smála na každém kroku, byla teď vážná, chladná a celá nesvá. Madam Pinceová se na dívku zahleděla se starostí.
"To bude tady, kostirost, kost, účinky jednotlivých ingrediencí."
"Lily, prosím tě, promluv! To ticho je k nesnesení! Co je špatně!?"
Lilee zastavila a pohlédla na chlapce vedle sebe. Najednou, jako by udeřil blesk, se dívala na špičky svých bot. Tohle neměla v plánu. Chtěla přece Jamese pozvat na Křiklanův večírek, tak proč jí to dělalo takový problém? "Chctěpzvatnverek," zamumlala ke své kravatě.
"Prosím? Nerozumím ti."
"Vím, že je to moje hloupost, ale ráda bych tě pozvala na večírek profesora Křiklana."
"Jako kamaráda? Nebo to bude rande?"
"Pottere!"
"Ano, Evansová?"
"Bude to..."
"...co?"
Lily se roztékala v hřejivé čokoládě Jamesových očí a on tonul v hlubinách smaragdového moře. Byli od sebe pouhých pár centimetrů. Jeho zaplavil pocit známé touhy a Lily otřásl lehký  záchvěv nejistoty.
-Prodlužovat to je horší, udělej to!-
-Bojím se, co když se stáhne? -
Pomalu se přiblížila k jeho rtům. Jako by se bála, že si jenom něco namlouvá. Těsně, pár milimetrů od něho zašeptala.
"Rande."
Chlapec se rychlostí světla, avšak jemně a něžně, otřel o dívčiny rty, očekávajíc, že bude protestovat. Jen vydechla zadržovaný dech a polibek chlapci vrátila.