Forever To/get/her

1. 1971 - Prázdninové setkání

Dům rodiny Evansových stál u břehu řeky v malebném údolí. Všude, kam oko dohlédlo, rostly vysoké smrky a u jezírka pod loukou stála osamocená vrba. Městečko, kde žili se jmenovalo Ingleby.
Pan Evans byl malý muž s laskavou tváří, vyšší postavy, oči barvy topazu a hnědými vlasy. Paní Evansová byla rudovlasá ženuška oblejších tvarů, avšak nebyla baculatá. Její oči měly barvu medu z lučních kvítků. Měli dvě dcery, Lilly a Petunii a jednoho syna, Elliotta.
Elliot, nejstarší ze sourozenců Evansových, byl vysoký mladík, kterému mohlo být kolem sedmnácti let, jeho vlasy medové barvy a oči zářící šedozeleným neustále hodnotícím pohledem a překrásným úsměvem vypadal jako řecký bůžek. Elliot byl ale neobyčejný chlapec. Byl to kouzelník. Navštěvoval již sedmý ročník v Bradavické škole čar a kouzel. Jeho mladší sestra Petunie, čtrnáctiletá blondýnka, byla naprosto obyčejná a Lily, jedenátileté děvčátko s vlasy barvy ohně a očima jako dva zářící smaragdy miloval. Podle všeho byla také čarodějka jako on.
To léto, kdy se vrátil domů z Bradavic, si jí začal více všímat. Neustále byla venku s tím Snapeovic klukem, o jehož matce věděl, že je čarodějka. Chvilku po návratu za ním Lily vešla do pokoje.
"Ahojky, Elliotte, jak bylo ve škole, povídej mi všechno! Já jsem taky čarodějka jako ty!"
"Vážně? A ukážeš mi nějaké kouzlo, Lilee?"
"Proč ne, ale nejdřív musíme spolu na hřiště, jsem domluvená se Severusem, že si budeme posílat po jezírku kuličky." Byla nadšená a Elliott také. Petunie ten den šla ven s kamarádkami a o ně se nestarala. Bylo to už tři roky, kdy poprvé provedla nějaké kouzlo.
"Lilee, podívej, zrovna mi přilétla sova, co kdybys ji od nožky odvázala dopis a dala jí soví oříšek ? Já jí zase dám dopis a odletí."
"Jů, vážně můžu Elle?"
"Jasně, přece jsi čarodějka. Klidně na ní mluv, bude ti rozumět."
Lily mu mezitím podala vzkaz.
"Kdo ti píše?" Lily zvědavost nedala spát.
"Tohle je od...," Elliotta polkl a zbledl, " ...od Komise prefektů Bradavic, píše mi primus."
Lily ho neposlouchala. Hrála si se sovou, která ji vděčně klovla do prstíku a odletěla.
O chvilku později oba scházeli po schodech na oběd za rodiči.
"Mami, budu muset u sebe nechat na pár dnů přespat loňského primuse."
"A kdo to je, Elle?"
"Syn ministryně kouzel, Arthur Bagnold. Ke konci školního roku mě kandidoval na primuse a teď se chce přesvědčit, jestli se na to hodím. Navíc přijede se sestřenicí, Molly Prewettovou, která se mnou chodí do ročníku."
"Dobře, pokud Lily bude na týden u Severuse, není to problém. Jen doufám, že vědí, že my s tatínkem nejsme jako ty a Lily."
"Vědí, a Petunie bude doufám pryč."
"Jisté, zapomněla jsem ti říct, že odjíždí do Walesu k babičce."
Dobrá zpráva, pomyslel si a dal se do jídla.
"Mami, já tu chci zůstat s Ellem!" Lily škemrala tak dlouho, dokud ji neuškemrala.
"Dobře, ale Severusovi to bude líto, nemyslíš, Lily?"
"Nebude, pochopí to."
"Elle? Bráško, podívej, další sova!" Lily skoro pištěla.
"No vidíš, Lilee, a tahle je pro tebe, podívej, letí k tobě."
"Co mi může chtít?" Lily měla oči navrch hlavy vzrušením.
Takhle brzy sovy nelétaly, alespoň co si Elliot pamatoval.
"Je to ze školy."

Lily Evansová
Obývací pokoj, Ingleby

Drahá Lily Evansová, s potěšením Vám oznamujeme, že jste přijata do školy čar a kouzel v Bradavicích. Jelikož jste z mudlovské rodiny, dne 13. srpna Vás vyzvedne člen profesorského sboru, u kterého pobudete do odjezdu Bradavického expresu, tedy do 1. září.
Pokud však máte v rodině čarodějku nebo kouzelníka, musí dotyčná osoba být zletilá, tedy nejméně sedmnáctiletá.

Tady si Lily povzdechla, Elliotovi je teprve šestnáct, ale bude fajn, bydlet v čistě kouzelnickém domě. Ke kterému profesorovi se asi dostane?

Bradavice, jakožto profesorský sbor Vás tímto oficiálně zdraví a přeje příjemné prožití prázdnin.

Minerva McGonagallová, zástupkyně ředitele, ředitelka nebelvírské koleje.