Forever To/get/her

7) Křiklanův večírek - část první - přípravy

Vzduch v chlapeckých ložnicích se nedal další den vůbec vyhledat natož, aby se tam dalo dýchat. Chlapci sedmého ročníku se ještě váleli v postelích a bylo jim jedno, že už měli být dávno před učebnou přeměňování. James Potter rozlepil jedno oko a líně se podíval na budík. Veškerá lenost okamžitě zmizela, když zjistil, že je už půl deváté.
Kouzlem si zesílil hlas a pak řekl.
"Vstáváme, zaspali jsme, Remusi, Siriusi, máme zpoždění!"
Remus spadl z postele a během minuty byl připravený, ovšem se Siriusem to ani nehlo. Otočil se na druhý bok a spal dál.
"Reme, jdi na hodinu, já se ho pokusím vzbudit."
"McGonagallová bude zuřit, to snad víš, Jamesi."
"Ne, pokud nás z toho vysekáš. Prosím, Náměsíčníku, řekni jí, že jsme v pořádku, ale večer nám zabral esej, který jsme psali pro Křiklu a usnuli jsme nad ránem."
"Mám jí říct pravdu? Co udělala Lily s tím věčně nezodpovědným Jamesem?," rýpal Remus.
"Lily za nic nemůže a jestli McGonagallová bude chtít vidět ten esej, ukážu jí ho."
"Dobře," usmál se Lupin,"ale jak chceš vzbudit jeho?" Ukázal na Siriuse, který teď zachrápal tak hlasitě, že ho muselo být slyšet i v kuchyni.
"Něco vymyslím." To Remusovi stačilo a vydal se na hodinu profesorky McGonagallové.
James zatím přešel k Siriusově posteli.
"Tichošlápku, vstávej, je tu nová holka..."
"Spím...!"
"Jak tedy se mnou můžeš mluvit, když spíš?"
"Spím...!"
James namířil hůlku na postel a ta se najednou otřásla. Sirius Black se přestal tvářit jako že spí a postel se uklidnila.
"Vstávej!"
"Spím...!"
Potterovi docházela trpělivost.
"Aquamenti!" James to zaříkadlo zařval, ovšem bez hůlky v ruce.
Sirius ho prohlédl, protože zavřel oko a sám se líně pootočil a vlastní hůlku namířil na kamaráda a neverbálně pokropil Jamese od hlavy až k patě vodou. James vypadal jako Hagridova zmoklá slepice.
Společně dorazili na hodinu přeměňování, Sirius vysmátý a James promočený do poslední nitky.
"Pane Pottere, ve školním řádu není nikde napsáno, že hábit má být mokrý."
"Omlouvám se, paní profesorko, já jsem zapomněl formuli na vysušení. Spadl jsem do jezera."
"Nelžete mi tady, pane Pottere a posaďte se. Na konci hodiny mi ukážete váš esej pro profesora Křiklana. To samé platí pro vás, pane Blacku."
Oba chlapci zbledli. Lektvary měli až po obědě a své úlohy nechali v ložnici.
James se odvážil zvednout ruku.
"Ano, pane Pottere?"
"Totiž, my máme profesora Křiklana až po obědě a tak jsem si ho teď nebral."
"V téhle třídě bude muset udělat pořádek. Pane Blacku, vy si vemte věci a pojďte do první lavice ke slečně Phelpsové a slečna Evansová se posadí k panu Potterovi. Merlin ví, jak to bude vypadat, když vás dva konečně rozsadím."
Lily si vzala věci a šla do zadní lavice k Jamesovi. Napůl cesty potkala Siriuse, který jí vložil kousek pergamenu do poznámek.

»Děkuji« ti, Lily, ani nevíš, jak moc se James těší. Sirius

Podívala se ke stolu a James opravdu zářil jako když vypil litr Felix felicis. S nakvašeným výrazem se posadila.
"Tak fajn, Pottere, nemluv a nech mě pracovat a budeme si rozumět," řekla Lily a pod stolem, tak, aby to nikdo neviděl, chytla Jamese za ruku.
Ten, ještě celý mokrý, se teď překvapením řítil ze židle směrem k podlaze. Rána, která následovala způsobila, že třída vybuchla smíchy.
Naštěstí zazvonilo.
"Lily, prosím, mohla bys mě vysušit?"
"No, to bych mohla, kdybys mi řekl, co plánuješ na odpoledne."
James zůstal stát. Naštěstí měl teď hodinu obrany proti černé magii se svým otcem, tak využil zkratky a byl první v učebně.
Zaklepal na dveře kabinetu a vešel.
"Synu, jakto, že jsi mokrý?"
"Vysuš mě, tati, prosím."
"Až mi to vysvětlíš."
"A nešlo by to pak? Je mi zima."
Filemont si povzdechl a usušil svého syna.
"Čekám, Jamesi."
"Blbnul jsem se Siriusem."
Pan Potter pochopil a rozesmál se.
"Kdo nechtěl vstávat?l
"Sirius Black."
Po opravdu vyčerpávající hodině, kdy se cvičili v souboji, přišel konečně čas oběda.
"Mary, myslíš, že v knihovně se dá najít úplně všechno? I když to sedí vedle tebe?"
Právě dorazili do Velké síně Poberti a Remus se usadil hned vedle Mary, která zrůžověla, jakmile se otočila.
James se posadil vedle Lily  a Sirius žuchl mezi Kate a Claire.

"Tak co to odpoledne?" Ptala se Lily Jamese, který měl teď pusu plnou brambor a nedokázal by ani vydat hlásku.
"Hujheme hod hothovhym phahtem."
"Cože?"
James polkl, ale předběhl ho Remus.
"Půjdete pod jeho pláštěm. Jsem zvědavý, co si vybereš, Lily, ale proč si jednoduše nepřeměníš hábit?"
Chytač Nebelvíru se díval na svého kamaráda s výrazem nakrknutého hipogryfa.
"Lily si chce vybrat v obchodě, Reme, tak jí to dopřej."
"Kluci, smím něco říct i já?"
"Ne."
Lily si odsedla. A James to nesl velice nelibě.
O půl hodiny později si Lily v dívčích ložnicích procvičovala kouzla na přeměnu vzhledu, zatímco Dvanácterák se přehraboval v kufru hledajíc neviditelný plášt.
"Lily, tohle je pro tebe, od nějaké prvačky. Odešla jsi z Velké síně dřív než ta holka přišla."
Dopis byl od Elliota.

"Lily, vím, že jsem se neozval hodně dlouho, ale dnes budu v Prasinkách a rád bych se s tebou sešel. Ell"

To dívku potěšilo. Po dlouhých třech letech se znovu uvidí s bratrem.
Má tolik otázek...
James zatím dřepěl v křesle u krbu a čekal na svou lásku. To by ale nesměl být den, kdy si z něj Sirius Black dělá srandu. Než se usadil, zkontroloval místo, aby se přesvědčil o bezpečnosti.
"Jamesi, můžeme jít, jsem připravená."
Málem ji nepoznal. Stála před ním vysoká blondýnka s vlasy nad uši, hnědýma očima a jen její úsměv mu dával jistotu, že je to jeho Lily.

Omlouvám se, že vydání této části trvalo tak dlouho, ale povinnosti mne absolutně pohltily. Psala jsem po částech a dnes je den, kdy vyjde první část Křiklanova večírku. Děkuji za pochopení, ať se Vám líbí