Strange Magic: Okřídlené elementy

Kapitola 2.: Lidé

Neviděl jsem nic, jen černo a slyšel jsem jen šum. Snažil jsem se si vybavit co se děje. ,Je to sen?'. Asi ne, ve snu bych se takhle neptal....

Přede mnou se objevila postava.....dívka, s rudými vlasy a ohnivým pohledem. Měla na rameni fénixe který se na mě díval svýma pronikavýma očima. Vedle ní se objevuje další postava, také dívka.

Sen nebo vidina se začala vytrácet a já se probral...

Otevřel jsem oči, viděl jsem nebe, sedl jsem si. Rameno mi pořád krvácelo a tak jsem začal znovu čistit. Bylo mi zle, ztratil jsem příliš mnoho krve. Za mnou co si šustlo. Ohlídl jsem se a podíval jsem se do páru tmavě modrých očí. Stála tam dívka v bílích šatech vystrašeně se na mě dívala. Pak vylezla z poza starého dubu a zeptala se: ,,Není ti nic?". Zavřel jsem oči. Na takhle praštěnou otázku prostě nemám odpověď což si ona očividně uvědomila taky. ,,Ok, zeptala jsem se jako úplný idiot, jak ti můžu pomoci?". Ta dívka se mi přestává líbit. ,,Jak? Nech mě tu v klidu umřít, děkuji." Vyndala z brašny jakousi lahvičku s čirou tekutinou, přišla ke mě a začala mi to kapat na ránu. Přestala krvácet a bolela o trochu míň. Potom přišla Ta!! dívka s Fénixem, podívala se na mě a začala se bavit s tou druhou. Nerozuměl jsem jim. Po chvíli se ta modrooká otočila a zeptala se mě: ,,Jak se jmenuješ? A co tady děláš?". ,,Co dělám? Umírám. Jak se jmenuju? Moesaši a vy dvě.....pardon tři?" odpověděl jsem podíval se na fénixe. ,,Já se jmenuju Lara," řekla ta s fénixem, ,,A tohle je můj fénix Sunset." Lara, pěkné jméno. ,,Já jsem Syndra," řekla modrooká, ,,Kdo ti to udělal?" zeptala se ukázala na ránu. Musel jsem něco rychle vymyslet. ,,Všimli jste si toho popáleného lesa?" zeptal jsem se a podíval se na Laru. ,,Ne, on je někde spálený?" Zeptala se Syndra a podívala se na Laru. Ta se na ni usmála. Očividně nic neví. ,, Aha, byl tu totiž drak. Spálil asi hektar lesa a udělal mi to." Sakra to jsem zase vymyslel blbost. Lara ztuhla při slově drak. ,,To je mi líto..." nedokončila Syndra protože z houští vyběhla další žena s hnědými vlasy a zelenýma očima. ,Kolik jich tady sakra ještě je?' pomyslel jsem si. ,,Nevíte kde je ten drak? Přistál někde tady." zeptala se jich. Koukali na ní jako na úplně neznámého člověka takže jí asi neznají. Hnědovlasé to bylo asi jedno. Až teď si asi všimla mě. ,,To ti udělal on? Tak počkej hned to dáme do pořádku." řekla rychle a šla pro jakési byliny. ,, Nemá někdo kus látky nebo obvazu?" řekla když vycházela z houští s rukou plnou bylinek. ,, Já mám obvaz." oznámila Syndra podala jí ho. Přiložila mi na ránu ty byliny a zavázala ránu obvazem.