The New Days - L.S. (CZ) ✓

3. kapitola

„Hele lidi!" vykřikl toho dne po pracovní době Niall. „Jsme tu teďka všichni, takže..." natáhl se do baru za sebou a vzal odtamtud jednu z lahví se šampusem, „je nejvyšší čas, abychom tu Louise pořádně přivítali!" Jeho radostný výkřik byl doplněn radostným potleskem jeho kolegů a svištěním vystřelené zátky. Louis se širokým úsměvem pohodil hlavou, ale než by stihl jakkoliv zaprotestovat, Niall mu do ruky vtiskl sklenku s šumivým alkoholem.

„Tak na Louise!" zvolal blonďák hlasitě a pozvedl ruku se svou sklenicí.

„Na Louise!" ozvalo se sborově ode všech. Pak začalo hromadné cinkání skla, během čehož někdo přehodil ruku přes brunetova ramena. „Tak na tebe," zašeptal mu někdo do ucha a cinknul jejich sklenicemi o sebe. Když se Louis na dotyčného otočil, zjistil, že se dívá do očí Nickovi.

„Díky," drobně se na něj pousmál a nenápadně se ošil, aby dal Nickovi najevo, že už je na čase, aby z něj svou ruku zase sundal. Ten však jeho snažení záměrně ignoroval a co víc, přitáhl si ho ještě blíže, takže se teď Louis nedobrovolně opíral kouskem zad o jeho hruď.

„Sledoval jsem tě. Šlo ti to dobře. Na to, že jsi to nikdy nedělal, by se dalo říct, že velmi dobře..." podlízavě ho pochválil a hladově si ho prohlížel. Když se Louis setkal s jeho pohledem, přišel si jako lovná zvěř, což ho vyprovokovalo k tomu, aby Nickovu ruku ze svého ramena razantně sundal a odstoupil od něj několik kroků bokem.

„Jsem rád, že to takhle vidíš, ale ještě se mám co učit," konstatoval a podezřívavě sledoval každý Nickův pohyb. „Popletl jsem několik objednávek, párkrát uvařil špatný kafe a talíře mi několikrát spadly. Také jsem se od jednoho ze zákazníků dozvěděl, že i desetiletý kluk od nich by mu pivo načepoval líp, takže..." výmluvně pokrčil rameny.

„No prdelko, i přesto to byl slušný výkon. Žádný učený z nebe přeci nespadl," chlácholivě ho poplácal po rameni, což Louise donutilo nelibě nakrčit nos. „Pokud chceš, můžu tě něco přiučit," zavrněl mu do ucha Nick a zlehka jej pohladil ukazováčkem po bedrech. Pak se zvonivě zasmál svému dvojsmyslu, který byl očividně cílený.

„Díky, ale nemám zájem," tvrdě ho od sebe odstrčil Louis, načež ho pak zanechal stát na místě samotného a raději se šel připojit k ostatním. Niall s Becky o něčem horlivě diskutovali a Harry se tomu pochechtával, zatímco upíjel ze své sklenice šampaňského.

„Lou!" oslovil ho, když jej uviděl přicházet. Jeho slova doplňoval široký úsměv, který dal vyniknout jeho ďolíčkům na tvářích. Louis si nemohl pomoct, ale cítil se Harrym okouzlený. Osobnost, která z něj vyzařovala, a perfektní vzhled na něj udělaly dojem. Mohl by se na něj dívat pořád a určitě by jej to neomrzelo. Také mohl říct, že takto šarmantních lidí za svůj život moc nepotkal. Nevěřil na lásku na první pohled, proto ho nic takového ani nenapadlo. Zkrátka a dobře byl pouze okouzlen tím, že takový člověk vůbec zavítal do jeho života. Neměl by se Harry spíše nacházet na obálkách časopisů jako jedna ze známých hollywoodských hvězd?

Louis se pokusil mu úsměv oplatit, ale sám cítil, jak moc selhal díky podrážděnosti, která v něm dřímala od incidentu s Nickem. Takhle se namísto úsměvu na jeho tváři objevil podivný škleb, který doprovázela zvláštně pohaslá jiskra v očích.

„Co se děje?" starostlivě se zeptal Harry, hned co si vzal Louise bokem od Nialla a Becky, protože si jako jediný z nich všimnul, že něco není v pořádku. Po té, co bruneta oslovil, Niall s Becky se pouze otočili jeho směrem a kývnutím hlavy dali najevo, že o jeho přítomnosti v jejich okolí vědí. S obavami si ho přeměřil a pak letmo zaletěl k místu, odkud k němu Louis přišel.

Pohled mu padl na Nicka opírajícího se zády o bar za sebou a hledícího jejich směrem. Jeho výraz byl nelibý, škaredě na Harryho pohlížel, jako by mu snad kradl něco, co je jeho. Sklenici s alkoholem držel křečovitě v ruce, a když si všimnul Harryho pohledu, věnoval mu falešný úsměv a otočil hlavu jiným směrem, avšak nenápadně stále sledoval Louise v Harryho přítomnosti.

„Udělal ti něco?" nesmlouvavě na Louise pohlédl a nekompromisním postojem jej donutil rozpovídat se o události před chvílí.

„Ale ne, jen trochu dolízá a je v jistých věcech neodbytný. Upřímně doufám, že ho to po pár dnech přestane bavit," s výdechem pohodil Louis rameny.

„Jestli se mu líbíš, máš se na co těšit," ušklíbl se Harry. „Ten si nedá pokoj hodně dlouho. Měl by sis na něj dávat pozor. Když po něčem prahne, dokáže jít i přes mrtvoly. V tomhle je to slušnej hajzl, i když normálně dokáže být i vcelku sympatický. Když se mu chce. Věř mi, vlastní zkušenost."

„Taky to na tebe zkoušel?"

„Jo. Ne jednou," zasmál se Harry. „Bohužel, mě nikdo nevaroval, takže jsem se nakonec nechal oblbnout. Teprve až dostal to, co chtěl, přestal jsem jej nějakým zázrakem bavit. Takže jsem za to vlastně rád, když se to tak vezme. Měl jsem od něj pokoj. A díky bohu, do teď mám. Ovšem když teď nad tím tak přemýšlím, možná jsem jeho náhlému nezájmu i trochu pomohl."

„Pomohl? Jak?" nevěřícně na něj koukl Louis a na rtech mu pohrával pobavený úsměv.

„Řekněme, že jsem nebyl spokojený s tím, že to mělo být na jednu noc. Tohle mě nebere a tehdy jsem byl hodně naivní, protože jsem si myslel, že když to nevzdával tak dlouho, přes všechna má odmítnutí, tak od toho bude chtít něco víc. Pozdě jsem si uvědomil, že on zásadně na vztahy není a jde mu jen o jedno. Vlastně... je mu jedno, jestli jsi holka či kluk, jestli jsi zadaný či ne, prostě si akorát rád zasune.

No, zkrátka. Naštval jsem se na něj a trochu mu zmaloval fasádu," zatvářil se Harry výmluvně a zasmál se. Bylo na něm vidět, že takto zpětně se na celou věc dívá s nadhledem. Pravděpodobně to bylo už dávno, co se to stalo.

„Ty?" vykulil na něj oči Louis. Se vší upřímností by Harryho netipoval na nějakého extra rváče. Nedokázal si ho představit, jak mlátí pěstí do Nickova obličeje, vlastně si nedokázal představit, jak vůbec někomu takhle ubližuje. No zdání občas klame.

„Můj nejlepší kamarád dělá box. Něco málo jsem se od něj naučil. Občas se to hodí," pokrčil Harry rameny a nahlas se zachechtal Louisovu výrazu. Nemohl si pomoct, ale ať se ten brunet zatvářil jakkoliv, tak mu připadal roztomilý. Umínil si, že jej musí více poznat. A pokud to vyjde, začne o něj časem bojovat. Ovšem ne jako Nick, který chce vlastnit akorát jeho zadek, ne. On bude bojovat o jeho srdce.