HAYLI
Okamžitě jsem vrazila do kuchyně a chtěla spustit všechen svůj vztek na Fay sedící u stolu, jenže jakmile jsem ji uviděla, všechen ten vztek mě rázem opustil a vystřídala ho radost z toho, že se jí nic nestalo a je v pořádku. Hned jsem se jí samou radostí vrhla okolo krku.
„Fay jsem tak ráda, že jsi v pořádku! Víš, jaký jsem o tebe měla strach? Kdes byla tak dlouho, a co máš s mobilem?" ptala jsem jí teď už s mírným úsměvem, nikdy jsem se na ní nevydržela dlouho zlobit, ať provedla cokoli, vždycky jsem jí to hned odpustila.
„Promiň ségra, trošku jsem se ztratila a ten krám se mi vybil." Fay na mě hodila štěněčí pohled a já prostě nemohla odolat a začala jsem se smát.
„No nic, asi půjdu spát. Jsem po tom běhání v lese nějaká unavená." Fay se během chvíle zvedla a zmizela nahoře v patře. S babčou jsme v kuchyni seděly ještě asi hodinu, pak jsem se omluvila, že jsem unavená a taky zamířila nahoru do našeho pokoje. Jakmile jsem otevřela dveře, přivítalo mě Fayno spokojené oddechování, které mi vykouzlilo úsměv na tváři. Ze svojí postele jsem si vzala připravené pyžamo a zamířila do svojí koupelny. Ano, s Fay jsme měli každá svou koupelnu zařízenou přesně podle našeho vkusu. Moje byla laděná do světlejších barev než ta Fayna. U protější zdi stála vana o velikosti dvou normálních, která byla obložená krémovými dlaždicemi se světle modrým vzorem. V rohu vedle vany stál prostorný sprchový kout vykládaný stejným druhem dlaždic. Na stěně vedle něj byl přidělaný držák na ručníky a věšák, na kterém visel župan. U zdi vedle dveří stála toaletní skřínka s rozlehlým umyvadlem, nad kterým vyselo obrovské zrcadlo, po jehož stranách se nacházely další dvě menší skřínky. Uprostřed koupelny byl umístěn světle modrý kruhový koberec. Rychle jsem se osprchovala a šla si lehnout, na jeden den toho bylo až dost.
FAY (cca o hodinu dříve)
Jenom vyjití schodů pro mě bylo neuvěřitelně namáhavé. Byla jsem tak unavená, že jsem usínala za chůze, což znamenalo, že jakmile jsem vlezla do pokoje, stihla jsem se maximálně tak umýt, převlíknout a padnout do postele. Neuběhlo ani pět minut a padla jsem do hluboké propasti jménem spánek.
Ráno jsem se probudila ještě předtím, než zazvonil budík a to se moc často nestávalo, vlastně vůbec. Fay, sakra co se to s tebou děje?! K mému překvapení jsem dnes spala klidně, bylo to poprvé od té hrozné události, kdy jsem neměla noční můru. Tenhle den začal až moc pozitivně, ale i tak jsem za to byla ráda. To bude tou procházkou, je tu opravdu krásně. To místo, kde jsem byla včera, musím najít. Bude to takový můj malý kousek ráje. Zvedla jsem se z postele a zamířila ke skříni, kde jsem si vybrala oblečení. Pak jsem i s oblečením zamířila do svojí koupelny, která byla přesný opak té Hayliiné. Většina byla tmavě hnědá až černá. Rychle jsem prolítla sprchou a vysušila si vlasy, potom jsem na sebe hodila vybrané oblečení a trochu make-upu. Stoupla jsem si před zrcadlo a podívala se na sebe. Na sobě jsem měla vínové tričko s „hlubokýma myšlenkama" k tomu černé bolerko a upnuté černé džíny. Na nohy jsem si vzala botky na podpatku. Hnědé vlasy mi v lehkých vlnách spadaly do půli zad. První čeho si na mě lidé všímali, jsou moje zářivě zelené oči, které nejsou tak obvyklé, a které jsem dnes orámovala černýma linkami. Jop, jsem se sebou spokojená. S dobrým pocitem z mé práce jsem vyrazila do kuchyně na snídani.
Uvařila jsem si kafe a do misky nandala kukuřičné lupínky s mlékem. Svojí hotovou snídaní jsem si vzala ke stolu a podívala se na hodiny. Mě asi klepne, ono je teprve půl sedmé. Ostatní měli ještě půlnoc, protože jsme se dnes začínali až v devět, což znamenalo, že jsem měla ještě dvě a půl hodiny času. Dnešek je vážně nenormální. Z myšlenek mě vytrhl zvuk mého kručícího břicha, a tak jsem se s chutí pustila do snídaně. Po půl hodině vešla do kuchyně babička, která ze mě málem dostala infarkt.
ČTEŠ
Twins of Magic
FantasyToto je příběh o dvojčatech Fay a Hayli, které se po tragických událostech jež jim zkomplikovali život stěhují ke své poslední příbuzné. Tou dobou však netuší, co je čeká a ani to, že jsou součástí světa o kterém nemají nejmenší tušení. Prozatím! ...