Pes je smysl mého života ❤️

-4- Proč já?

Zkušela jsem otevřít dveře byly odemklé . Po schodech dolů jsem šla jako myška nebylo možné mě slyšet . Když jsem sešla chtěla jsem se podívat dál co je to za tou kuchyní . Ale.. Zvědavost mi nedala otevřela jsem černé dveře ve schodech . Nebyly zamklé asi Robin zapomněl . Decetně zaskřípaly . Rychle jsem se zase zavřela . Byla tma jako v pytli . Šahala jsem po zdech . Asi po minutě jsem našla zapínač . Pohybem rstem dolů jsem ho zapla.

Světlo díky Bohu světlo .Šla jsem po studených kamených schodech dál a dál . Když jsem dolů došla otřepal mě chlad . Mučírna ? všude byly meče,nože,krev a různé přístroje k mučení . příblížila jsem se abych se koukla měla jsem pocit jako kdyby zamnou někdo šel  . Otočila jsem se ale nikdo tam nebyl . Srdce mi bylo o stošest . Šla jsem dál do prava byly tam jehly velké a ostré . Touha mi nedala chtěla jsem se na ně podívat z blízka . Když v tom ... Bum .

Někdo mě bouchnul pánvičkou do hlavy . Spadla jsem a chytla za hlavu . Byl to Robin . Vzal si do ruky nůž a přibližoval se ke mně . blíž blíž a blíž . Couvala jsem k rohu . Když už byl u mě a nůž jsem měla před očima když v tom .... Fuu fuuu fuu . Vzbudila jsem se foukál vítr z okna . Šla jsem okno zavřít . Měsíc svítil jako když žhne slunce . Ufff  povzdychla si Mia . Byl to jsem sen . Byla to noční můra . Žiju jsem v pořádku nic mi není . Byl to jen sen . Pro jistotu jsem se štípla opravdu se mi to jen zdálo . Lehla jsem si zpět do postele .

A přemýšlela proč já?? proč  já??? proč mě si vybrali??? proč já?? přece jsem nikomu nic neudělala .. Proč ??? Byla hluboká noc . Zkoušela jsem zase usnout . Nešlo to . Pořád jsem si myslela že to je realita a né sen . Vzala jsem si plyšáka Mickeyho ,kterého mi dali rodiče mý pravý rodiče . Přitulila jsem se k němu a za chvíli usla . Ráno jsem se vzbudila . Měla jsem ukrutný hlad  . Nešlo to už vydržet. I přesto všechno co se mi zdálo jsem otevřela dveře pokoje .

Šla jsem rovně k červeným dveřím . Potichounku je otevřela .  A jako myšička sešla dolů . Na posledním schodu  jsem se zastavila. Mám jít ? Nemám jít ? ale když to neudělám umřu hlady . Odhodlaným krokem jsem šla kolem děchoplných dvěří uprostřed schodů . Šla jsem obloukem pak nacupitala přes obývák do kuchyně . Byla střední . Uprostřed byl stůl se čtyřmi židlami . Po okrajích se táhla broskvová linka s umyvadlem a skřínkami .

Po pravé straně sporák a myčka . A na druhé straně linky dvě lednice s mrazáky . Jedna byla zamklá zámkem , který nešel otevřít měl divnou barvu rudou jako krev . Druhá byla otevřená byla bílošedá . Otevřela jsem jí . Tolik jídla a pití všeho . Na co jste měi pomyšlení tu bylo. Jelikož jsem skromná holka , která toho moc nesní tak jsem si vzala plechovku coca-coly a tousty s kečupem . Potichu jsem zavřela lednici . A  tichoukýmy kroky jsem odešla zpět do mého pokoje . Zavřela dveře .