5. Díl

203 12 0
                                    

Love or Hate

5. Díl

POHLED LEX

Vyběhla jsem z domu a ohlédla se, jestli za mnou někdo nejde. Nešel. Šla jsem do parku a tam si sedla na louku. Přemýšlela jsem nad tím, co mi řekl táta. Nechtěla jsem s nima jet. Určitě to budou nafoukaný popstár. Ale rok sama jsem taky být nechtěla a je to i důvod jak se ulít ze školy, takže. Asi po dvou hodinách přemýšlení jsem dospěla k názoru, že mě táta stejně

nakonec donutí a já budu muset jet s těma volama. Chvíli jsem si kopala do míče. Bylo už asi 7h a já se rozhodla jít domů, protože byla zima. Po cestě jsme se modlila, aby už byly pryč. Naštěstí jsem vlezla do domu a nikdo tam nebyl. Chtěla jsem vyběhnout schody a zavřít se do pokoje, ale táta ně zastavil. „Lex pojď sem na chvíli, chci si s tebou promluvit“ já se otočila a šla si sednout na sedačku. Táta si sedl naproti mně a spustil. „Lex…já vím, že je to pro tebe těžké a jsi v nevýhodě, ale…. „Já vím, tati“ přerušila jsem ho. „Lex já tě mám ze všech nejradši a nikdy bych tě do ničeho nenutil kdybych nevěděl, že to pro tebe není bezpečné.“ Já na něj jen smutně koukala a pak jsem spustila. „jo já vím tati já tu taky nechci rok být sama, ale já jsem na ně totálně alergická. Já nevím proč, ale prostě to nedokážu.“ „Lex s nima se bát nemusíš já budu pořád s tebou, ano zlato??“. „tak dobře“ řekla jsem sklesle, ale viděla jsem, že taťku to potěšila. Hned mi začal vyprávět, kudy pojedeme, co si mám s sebou vzít a tak. „Jede se za týden tak už si pomalu bal. Budeme jezdit takovým obřím autobusem, ten se ti bude líbit.“ Usmál se a já mu úsměv oplatila. „Tak já půjdu nahoru a začnu si připravovat věci ano??“. „Dobře“ řekl táta a obejmul mě.

Celý týden jsem přemýšlela, jestli jsem neudělala chybu. Týden uběhl jako voda a nadešel čas odjezdu. S tátou a kufry jsme stály a odjezdovém místě, čekali jsme na ten luxus autobus, jak mi o něm táta vyprávěl. Konečně přijel. „Ahoj Marku, jak se vede“ řekl táta. „Dobrý den“ pozdravila jsem toho řidiče Marka. „        Ahoj ty budeš Lex, že jo“ . „jo jsem“. Řekla jsem, usmála se a podala mu ruku. Trochu jsem se bála, ale když jsme marka pozdravila přišel mi docela jako fajn chlap. Mark nám odnesl zavazadla. Vzala jsme si svoji tašku a táta mě vedl do obřího autobusu. Když jsme tam vešly tak jediný, co ze mě vypadlo bylo „WOOW , ty kráso“. Měli tam snad úplně všechno. Sedačky, postele, televize, kuchyň a plno dalších vymožeností. Pak nám Mark představil ještě druhého řidiče který se s ním bude střídat v řízení. „Tohle je Saimon. Všichni jsme se pozdravili a Mark nám řekl, že se musíme stavit pro „kluky“. Mark šel řídit a my jsme si povídali se Saimonem. „Hele Saimone mohla bych ti říkat Same?“ zeptala jsem se opartně. „No jasan já ti budu, říkal Lexi, jo“. „Tak dobře“ řekla jsem a usmála se. Mohlo jim být okolo 25 let. Byli to první kluci kteří my nevadili.  Konečně jsme dojeli. Ale radši bych byla, kdybychom jel jen my čtyři. Otevřeli se dveře a já už slyšela ty provokativní hlasy……

Love or HateKde žijí příběhy. Začni objevovat