New chating (Dokončeno)

Kapitola 10

Ty dny utekly rychle.   
Edwarda jsem milovala. Byl skvělý.

Když jsem přijela domů, dostala jsem šokující zprávu.

"Kate, když jsi tu nebyla, stalo se něco hrozného." Řekl mi táta.

"Co se stalo?" Divila jsem se.

"Byla tu nalezená další mrtvá dívka... Nevím jak se jmenuje, ale byla ti vcelku podobná." Dodala máma.

"Nikam už raději nebudeš chodit sama ani s kamarády. NIKAM." Řekl vážně táta.

Ani s Edwardem? Ten by mě ochránil tati.

"Někdo tu zabíjí holky v tvém věku. A policie zatím nikam nepokročila." Řekla máma, zatímco krájela lososa.

Táta mezitím někam odešel.

"Mami, to nemůžu jako ani na pláž?"

"NE. Jestli se chceš vidět s holkama, tak jedině u nás doma. "

A co Edward? Kdy se s ním uvidím?

"Dáš si lososa zlato?" Zeptala se mě náhle máma.

"Ale jo." Odvětila jsem zklamaně.

Když jenom pomyslím na to, co jsme spolu prožili. Nevydržím bez něj. ON se nedá ani srovnat se Samem, se kterým to bylo moje poprvé... 

Po obědě jsem volala Leonii.

"Ahoj."

"Ahojky."

"Nechcete obě přijít?"

"Tak za půl hoďky. Jsem ráda že žiješ a že tě ten kluk nezabil."

Zašklebila jsem se.

Šla jsem si číst a zanedlouho tu už byly holky s kupou otázek.

"Ahoj!" Zavískla Leonii a objala mě.

"Nazdárek  krásko!" Řekla Ricky a poplácala mě po rameni.

"Tak jaký byl romantický výlet ve dvou? Bylo něco?" Zeptala se Leonii zvědavě a sedla si na postel.

"Leonii! Ty jsi ale.. no... BYLO."

"Fakt? A jaký to bylo?" Moje dvě ztřeštěné kamarádky vyzvídaly.

"Nevyptávejte se."

"No jo no... A kam jste to vlastně jeli?" Zeptala se Ricky.

"Tak teď se podržte... Nsmíte to ale nikomu říct! Edward zdědí po svém otci celou firmu a je milionář!"

"Cože!? Děláš si srandu? Jako fakt!" Leonii se zakašlala. 

"Je to pravda. A má obří jachtu. Jeli jsme do přístavu, kde jsme nasedli na jeho loď a jeli jsme kolem ostrova Frigo..." Vyprávěla jsem vzrušeně.

"Ty máš štěstí!" Vykřikla Leonii.

"A vy jste se bály, že je to úchyl." Zasmála jsem se.
"Slyšely jste už o té další mrtvé holce? Máma mi kvůli tomu zakázala chodit ven."

"V klidu. Ty mrtvý jsou holky, který chodily s každým a dělaly to s každým. Není divu že si je nějakej úchylák vyhlídl." Řekla Ricky.

"Já jsem tu první holku potkala na párty u Smithů. Byla tam s nějakejma klukama." Zvážnila jsem.  

"A šla jsi to říct na policii?" Zeptala se Leonii s narůstajícím zájmem.

"Jo."

"A co vlastně ten vyděrač? Ten co má tvou fotku ve sprše."

"Ten se už neozval."

Zazvonil mi mobil.

"My o vlku a on za dveřmi." Dodala Leonii.

"Leo, to je Edward." Opravila jsem jí a zvedla hovor.

"Ano?"

"Ahoj. Jak se máš?" Řekl Edward.

"Zrovna tu mám kamarádky."

"Aha. Tak já zavolám jindy."

"Ne to nevadí. Mluv." Řekla jsem a otočila se na své kamarádky.
Šibalsky se usmívaly a čekaly, o čem se budeme bavit.
Místo toho jsem šla raději do koupelny. Nepotřebuji aby mě poslouchaly.

"Slyšel jsi o té druhé zavražděné? To je tak strašný!" Řekla jsem vystrašeně.

"Jo. Nechápu, jak to může někdo udělat. Ale ty se nemusíš bát. Jsi se mnou v bezpečí."

"Já vím." Řekla jsem mu a usmála se.

"Kdybys po škole měla čas, tak se stav. Kdy zítra končíš?"

"O pěti. A ty?"

"Já zítra do školy nejdu. Další přednášku mám ve čtvrtek."

"Aha. Vždyť ty jsi na vysoký..."

"Ale mohl bych na tebe počkat před školou."

"No jo, ale od rodičů mám zákaz chodit někam sama. Budou mě po škole čekat doma."

"Aha." Řekl zklamaně.

Nechci aby si myslel, že jsem maminčin mazánek, který musí chodit vždy v čas domů a poslouchat rodiče na slovo.

"Nebo víš co, řeknu jim, že zítra po škole musíme být déle ve škole, protože si musíme s holkam udělat projekt."

"To jim chceš opravdu takhle lhát?" Vypadal, že ho to docela zaskočilo.

"Jo. Chci tě za každou cenu vidět Edwarde, musím tomu přinést oběti."

"Tak jo pusinko. Když myslíš." Zasmál se.

Strnula jsem.

"Dobře, takže v pět před mou školou. Kdyžtak ti ještě napíšu. Ahoj."

Tipla jsem to.

To je určitě jenom náhoda, že mě oslovil stejně jako ten vyděrač- PUSINKO...