New chating (Dokončeno)

Kapitola 9

Měla jsem zbaleno. Těšila jsem se.

Došla jsem na nádraží. Tam jsem uviděla Edwarda.
Objal mě. 
Nasedli jsme do auta.

"Tak kam jedeme?" Ptala jsem se zvědavě.

"To je překvapení."

.......

Jeli jsme dvě hodiny. Byla jsem stále napjatá.

Auto zastavilo.

"Jsme tady." Řekl Edward.

Byly jsme ve velkém přístavu.
Stálo tam tolik velkých jachet, lodí a  i menších člunů. 

"Co tu budeme dělat?" Zeptala jsem se překvapeně.

"Pojď se mnou."

Šli jsme blíž k lodím. Pak Edward někam odešel. Čekala jsem.

Po chvíli zase přišel. "Zavři oči." Řekl.
Zavřela jsem. Někam mě vedl.

"Otevři."

Otevřela jsem je.

Před námi stál neskutečně velká třípatrová moderní jachta.

"To je moje. Chtěl jsem ti říct, že jsem milionář a ty jsi moje holka."

Zírala jsem na něj s otevřenou pusou.

"Cože? To je vtip?"

"Ne. Můj otec je majitel velké firmy a přepsal ji na mě. S touto lodí pojedeme na čtyři dny kolem támtoho ostrova." Řekl a ukázal do modré dálky.

"Edwarde!" Vykřikla jsem a objala jsem ho.

.......

Na lodi jsme jeli my dva a ještě dva muži, kteří jachtu řídili a jeden kuchař.
Jeho jachta byla dokonalá. Měla nádherné dvě kajutové apartmá, obývák s velkou LED televizí, bazén s výřivkou.
Připadala jsem si jako v ráji.

Odpoledne jsme už byli z obzoru pevniny.

Opalovala jsem se na lehátku a přemýšlela, kolik taková jachta může stát.

.......

Západ slunce byl úchvatný.
Držela jsem se s Edwardem za ruce.

"Proč jsi mi to tajil?" Zeptala jsem se.

"Kdybych každé holce řekl že jsem milionář, začala by se mnou hned chodit." Políbil mě.

K večeři jsem si vybrala specialitu Edwardova kuchaře.
Dostala jsem čerstvě vylovenou rybu s krevetí paštikou a sorbetem z tuňáka.  Ryby moc nemusím, ale tohle bylo opravdu dobré.

"Budeš chtít spát se mnou v pokoji?" Zeptal se mě Edward.

"Klidně." Souhlasila jsem.

Ten pocit být vedle něho je mi příjemný.

.......

Lehla jsem si. Edward vedle mě.
Přitulila jsem se k němu.
Začal mě líbat.
Taky jsem ho začala líbat. Pak se na mě svalil.
Náhle však přestal.

"Co je, stalo se něco?" Ptala jsem se.

"Nevím. Připadá mi že jsi mladá na další věci. Jsi panna?" Ptal se.

"Ne. Edwarde. Už jsem to dělala. Je mi sedmnáct." Řekla jsem a pohladila ho.

Usmál se.

"Dobře."

Kdo tohle všechno čte?
Pokud máte rádi horory, doporučila bych můj triller Popel z kostí.