Girlfriend Or Whore?

part six

V minulém díle jste četli:

Podívala jsem se na hodiny. 12:04. Před čtyřma minutama mi začala hodinová pauza na oběd. V obchodě nikdo nebyl, tak jsem si šla do šatny pro peněženku a vyšla z obchodu. Hlad jsem moc neměla, tak jsem hned zamířila do prvního obchodu, naproti našeho hračkářství. 

Na první pohled se mi zalíbily jedny šaty, vystavené u vchodu. Vypadly spíše jako košile a bílá sukně. Ale strašně se mi líbily. Ta ''košile'', byla světle modrá, s límečkem. 14 liber. Skvělá cena. Šla jsem si je zkusit do kabinky. Asi jsem se do nich zamilovala. Hned jsem je šla zaplatit. A zamířila jsem do vedlejšího obchodu, s botama. 

Měli tam spoustu krásných bot na podpatku. Vybrala jsem si jedny, černé. S uzavřenou špičkou. Řekla bych, že se k tomu budou hodit. Zaplatila jsem je a vyšla z obchodu. Mám ještě 20 minut čas. To jsem zvládla rychle. Zanesla jsem si tašky do skřínky a začla si do rychlého občerstvení na kousek pizzy.  

Druhý den, 16:30:

Pomalu jsem se začala připravovat. Znám se, určitě bych začala pozdě a potom nestíhala. Šla jsem do koupelny a hodila si sprchu. Umyla jsem si vlasy a vyčistila si zuby. Podala jsem si fén a vlasy si vysušila. Šla jsem do pokoje a sundala z věšáku nové šaty. Dala jsem si silonky, oblékla si šaty a šla zpátky do koupelny.

Vytáhla jsem svoji kosmetickou tašku. Začala jsem krémem na obličej. Potom oční linky. Následovala řasenka. Musela se smát tomu, jak vypadám, když se maluju. Otevřená pusa. Ale to dělá asi většina holek. Trošku jsem si zvýraznila obočí. Dále pudr, pudr na zvýraznění lícních kostí, a červená líčka. Na rty jsem si dala ne moc nápadnou rtěnku a trošku lesku. Vlasy jsem si rozčesala a nechala volně. Přešla jsem zpátky do pokoje a podívala se na sebe do velkého zrcadla. Musím říct, že mi to docela slušelo. Ty šaty jsou vážně úžasné. 

Po chvilce jsem slyšela zvonek a nějaké hlasy. Podívala jsem se na hodiny, bylo 6. Za chvíli někdo zaklepal na dveře. 

''Máš tady toho svého'', řekl Andy. Převrátila jsem oči. 

''Řekni mu ať jde dál a počká na mě v obýváku'', řekla jsem a šla ke skníři. Skříni, kde mám asi 20 kabelek. Vybrala jsem si bílé psaníčko. 

''Máš počkat tady na chodbě před bytem, hned přijde'', slyšela jsem Andyho hlas. Oh bože, to je idiot. Do psaníčka jsem si dala klíče, mobil, peněženku, skládací hřebínek se zrcátkem uvnitř a řasenku. Ještě jsem se jednou podívala do zrcadla a upravila se. Šla jsem přes obývák ke dveřím. 

''Téda, ty ses nastrojila'', řekl Andy. 

''Nech si ty kecy'', odeskla jsem a šla na chodbu. Obula jsem si svoje nové boty, co jsem si včera koupila, dala na sebe černý kabátek a šla ven. Jen co jsem zavřela dveře, Loui se otočil. Měl na sobě černé kalhoty, bílé tričko, černé sako a černé boty. Vlasy měl vyčesané nahoru. Vypadal úžasně.  

''Páni, Magg. Vypadáš, dokonale'', řekl. Usmála jsem se. 

''Můžeme?'', zeptal se. Kývla jsem a společně jsme šli po schodech dolů. 

''Kam jdeme?'', zeptala jsem se a doufala, že mi to konečně řekne. 

''Překvápko, pamatuješ?'', řekl s úsměvem. Vzdychla jsem si. 

''Dneska ti to vážně sluší. Teda slušelo ti to pokaždé, když jsem tě viděl, ale dneska vypadáš neuvěřitelně'', řekl. Achjo, zase jsem se začala červenat.

''Děkuju'', pípla jsem. 

''Tobě to taky sluší'', řekla jsem. Usmál se. Sešli jsme schody a Loui mi otevřel dveře od paneláku. Usmála jsem se a šla ven. Před panelákem stálo jen jedno auto, Porsche Boxster.

''Tvoje?'', zeptala jsem se. Kývnul. Wow. Sedla jsem si na místo spolujezde a zapnula si pás. Loui si sedl na místo řidiče, jak nečekaně, zapnul si pás a nastartoval. Začalo hrát rádio. 

The way that I've been holdin' on so tight

Ten hlas mi byl povědomí. Loui okamžitě přepnul stanici. Nějak jsem to neřešila. Ale on se tvářil nejistě. 

''Říkal ti dneska Andy něco?'', zeptala jsem se ho. Chci vědět, jestli si o něčem povídali. 

''Ne, jen řekl, že jsi řekla, ať počkám na chodbě'', řekl. No, to jsem neřekla. 

''Popravdě jsem řekla, že si máš sednout v obýváku a počkat, ale, Andy no'', řekla jsem a zasmála se. Loui se ale nezasmál. 

''Nemá mě rád'', řekl Loui. 

''Nezná tě Louisi. Kdyby tě znal, nebyl by takový'', řekla jsem. Usmál se. Zastavili jsme na parkovišti kina. 

''Tak kino jo?'', řekla jsem. Kývnul. 

''A na co jdeme?'', zeptala jsem se. 

''Láska nebeská'', řekl. Vážně vybral romantický film? Po cestě do sálu jsme si koupili popcorn. Sedadla jsem měli v poslední řadě, která byla úplně volná. Další 3 řady pod náma taky. Dál to už bylo skoro celé plné. Nechápu, proč si všichni sedají tak blízko plátna. Myslí si, že budou těm hercům blíž? Logika. Sedli jsme si na sedadla a povídali si. Po chvilce nastala tma a začal film. No, teda reklamy. Řekla bych že těch reklam je každým filmem víc a víc. Aaa, konečně film.

Bylo to takové, zvlášní, být na romantickém filmu s Louisem. Ale byo to úžasné. Dělala jsem všechno proto, abych na konci filmu nezačala plakat. A zvládla jsem to! Byla bych celá rozmazaná a to vážně nechci.

''Máš ještě něco v plánu?'', zeptala jsem, když jsme vyšli z kina. Bála jsem se odpovědi, protože nechci, aby mi se smíchem řekl, že už mě chce odvést domů.

''Kousek odtud je skvělá restaurace. Dělají tam nejlepší špagety v Londýně'', řekl Loui.

''Špagety miluju'', řekla jsem s úsměvem.

''Tak to jsem rád, že jsem se trefil. Pojď'', řekl a ukázal na uličku. Šli jsme vedle sebe a povídali si. Když nastalo ticho, cítila jsem dotek na mé ruce. Podívala jsem a viděla naše propletené ruce. Zvedla jsem hlavu a podívala se na Louise. Usmál se a ruku mi jemně stiskl. Udělala jsem to stejné. Takže jsme šli, ruka v ruce, do restaurace na špagety.