Girlfriend Or Whore?

part seventeen

V minulém díle jste četli:

''Charlie se zblázní. Chce ji zpátky'', řekl. 

''Ona ho už nechce ani vidět'', řekla jsem. 

''Andy by si měl dávat bacha, jestli je spolu někde Charlie uvidí, zabije ho. Nemá rád, když se kolem jeho holky někdo motá. No, už to není jeho holka, ale víš jak to myslím'', řekl. Kývla jsem. Že by vážně byl Charlie takový? Dal by Andymu pěstí?  

''Dáš si něco na pití?'', zeptala jsem se a otevřela skříňku, kde máme různé flašky a plechovky pití. Vytáhla jsem dvě plechovky Coca Coly Cherry.

''Může být?'', zeptala jsem se a zamávala s něma. 

''Může'', řekl s úsměvem. 

Vzala jsem Louise za ruku a šli jsme do pokoje. Položila jsem plechovky na stůl a sedla si na postel. Loui si přisedl za mnou. 

''Mrkev si nedáš? Na internetu se píše, že ji miluješ'', řekla jsem se smíchem. 

''Takže ty sis o mě hledala věci na internetu?'', zeptal se s úsměvem.

''No-já-ehm'', koktala jsem. Louis si mě k sobě přitáhl a opřel svoje čelo o mé.

''To je pěkný'', řekl. Usmála jsem se. Zajel mi rukou do vlasů a políbil mě. Opatrně mě svalil na postel a začal mě líbat. Ruku měl opřenou vedle mé hlavy, aby mě nezalehl. Druhou rukou mi dělal prstem kroužky na břiše. Potom jsme si zpátky sedli, podali si Coca colu, pili a povídali si. 

''Budu muset jít, za hodinu mám být ve studiu'', řekl Louis. Kývla jsem. Oba jsme si stoupl a šli na chodbu. Kolem dveří do obýváku jsme prošli bez jediné Andyho připomínky, yes!

''Máš zítra něco?'', zeptal se mě Loui.

''Ráno jdu do práce, ale jen do půl 3'', řekla jsem. 

''Říkal jsem si, jestli bys nechtěla jít.. No to bude překvápko'', řekl. Vzdychla jsem si. 

''Další překvapení?'', řekla jsem. 

''Ano. Ale dozvíš se ho už zítra ráno'', řekl a dal mi pusu na čelo. Oblékl si bundu a boty a otevřel dveře. 

''Takže mi zítra zavoláš?'', zeptala jsem se s úsměvem. 

''Zavolám'', řekl a přitáhl si mě k sobě. Uchechtla jsem se. Pohladil mě po tváři a políbil mě. 

''Pa'', řekl roztomilým hlasem. 

''Pa'', řekla jsem s úsměvem. Seběhl schody dolů a vyšel ven z domu. Šla jsem zpátky do pokoje, zavřela dveře a sedla si na postel. Po chvíli někdo vletěl do pokoje, bez zaklepání. Andy, jasně. Jak jinak. 

''Nechci aby sem chodil'', řekl Andy. Cože? 

''Cože? Loui? Proč?'', ptala jsem se. 

''Prostě nechci'', řekl. 

''Co ti sakra vadí?'', zakřičela jsem. 

''Nezapomeň, že tehle byt je napsaný na mě'', řekl a složil si ruce na prsa. 

''Takže mi chceš říct abych se odstěhovala?'', vydechla jsem. 

''Ne. Jen nechci, aby sem chodil'', řekl a okamžitě odešel. Vzala jsem polštář a hodila ho do dveří. 

''Idiote!'', zakřičela jsem. Co mu jako vadí? To mi chce zakázat, aby sem Loui chodil? To si ze mě dělá srandu ne? 

Druhý den:

Byla jsem v práci a čekali mě už jen 3 hodiny tady. To zvládnu. Čekala jsem, až zavolá Loui. A konečně mi mobil zazvonil. 

''Ano?'', řekla jsem do mobilu. 

''Ahoj Maggie'', slyšela jsem jeho hlas. 

''Už jsem myslela, že jsi na mě zapomněl'', řekla jsem. 

''Na tebe? Nikdy'', řekl. Usmála jsem se. 

''Takže, co to překvápko?'', zeptala jsem. 

''Bruslíš ráda?'', zeptal se Loui. Jako na ledě? 

''No, ne že by mi to nějak extra šlo'', řekla jsem se smíchem. 

''Ve 3 tě vyzvednu'', řekl. 

''Ale já nemám brusle'', řekla jsem. 

''To už mám zařízené''

''Takže ve 3?'', zeptala jsem se. 

''Jojo. Těším se'', řekl Loui. 

''Já taky'', řekla jsem. 

''Tak zatím Maggie'', řekl a přes mobil mi poslal pusu. Usmála jsem se. 

''Ahoj Tommo'', řekla jsem a položila to. 

O půl 3 jsem už byla v šatně, převlečená a nachystaná jít domů. Tam nikdo nebyl, Andy a Lissa byly ještě v práci. Šla jsem do pokoje a otevřela skříň. Oblékla jsem si džíny, tričko, svetr a zimní sportovní bundu. Ze šuplíku jsem vytáhla rukavice a čepici. Podívala jsem se do zrdcadla a trošku si upravila make-up. Ve 3 hodiny už zvonil Loui. Vzala jsem si tašku přes rameno, do ní dala mobil, penženku a různé věci, zamkla byt a šla dolů. 

Loui stál před domem opřený o své auto a něco dělal na mobilu. Hned jak jsem vyšla, mobil dal do kapsi a šel ke mě.

''Sluší ti to'', řekl a dal mi pusu na líčko.

''Tobě taky'', řekla jsem s úsměvem. Nasedli jsme do auta a zapli si pás. Auto bylo vyhřáté, dokonce i sedačky. Za chvíli jsme byly u parku, kde je ledová plocha.

Loui z auta vytáhl velkou tašku, ve které měl zřejmě brusle. Auto zamkl a šel ke mě. Dal mi ruku a spolu jsme šli k ploše. Na lavičce jsme si sedli a Louis rozepnul tašku. Vytáhl z ní dvoje brusle.

''Vůbec nevím jak se tohle zapíná'', řekla jsem se smíchem, když jsem měla brusle obuté. Loui si ke mě hned klekl a brusle začal zavazovat.

''Děkuju'', řekla jsem. Usmál se.

''Netlačí to?'', zeptal se. Zakroutila jsem hlavou. Po chvilce jsme oba měli brusle. Celkem se bojím, protože na tom vážně moc neumím. Loui mi pomohl dostat se na plochu.

''Já se bojím'', řekla jsem potichu.

''Budu tě držet'', řekl s úsměvem. Pomlu jsme se rozjeli a, nebylo to zas tak těžké. Prostě jsem se snažila nespadnout. Po chvilce jsem se do toho dostala. Bruslili jsme po celé ploše. Bylo tady asi 30 lidí. Čekala jsem teda lidí víc. Ale zase, menší počet je lepší.