Změna prostředí

1.

Je pondělí ráno posledního týdne prázdnin. Probudila jsem se kolem 6 ráno a žaludek se mi začal stahovat strachem. Uvědomila jsem si že už za dva dny mám nastoupit na úplně novou školu v novém městě a s novými lidmi. Potřebovala jsem se odreagovat, proto jsem si do ruky vzala mobil a napsala jsem svojí nejlepší kamarádce Káje:

(K- Kája, J- já)

J: Nechtěla by si se mnou zajet do města? :)

K: Jasně a v kolik?

J: Ve dvě se sejdeme na nádraží.

K: OK :3

Vstala jsem z postele a šla do koupelny. Udělala jsem hygienu a šla jsem se obléct. Nemaluju se a musím říct že mi to ráno šetří hodně času. Dopoledne proběhlo stejně jako vždycky trochu jsem poklidila a ani jsem si to nestihla uvědomit a bylo poledne. Po obědě jsem si zašla s ním psem Jimmem na procházku k řece. U řeky si vždycky pročistím hlavu dobře se tam přemýšlí. Když jsem došla domů byl akorát čas vyrazit na nádraží. Popadla jsem tašku a vyběhla ven abych stihla vlak. Kája na mě už čekala...

Když jsme nakoupili vše co jsme potřebovali tak jsme se vydali zpět na nádraží. Když jsme šli na nástupiště nedávala jsem pozor a do někoho jsem narazila. "Promiňte." Omluvila jsem se a až potom jsem teprve zpozorovala do koho jsem to vlastně narazila. Byl to Vadim s Horim. "Nemusíte se omlouvat to já jsem si měl dát větší pozor kam jdu. Nevíte náhodou odkud jede vlak do Losin?" Řekl s tím jeho úsměvem a já najednou úplně ztuhla. Naštěstí Kája zachovala chladnou hlavu a odpověděla za mě: "Náhodou jedeme taky do Losin jestli chcete můžete se k nám přidat." Řekla a Vadim přikývl: "Budeme rádi když nás někdo doprovodí jinak já jsem Vadim a tohle je Hori." Řekl a podal Káje ruku. "Já jsem Kája a tohke je Zuzka." Představila nás. "Moc rád tě poznávám Zuzi." Natáhl ke mě ruku kterou jsem s jiskřičkami v očích přijala. Když jsme nastoupili do vlaku sedla jsem si naproti Vadimovi k oknu. Po cestě jsme nikdo nemluvil, ale mě to nevadilo. Koukala jsem Vadimovi do očí a přemýšlela jsem o tom jaké by to bylo vídat je každý den. Když jsme vystoupili z vlaku konečně jsem se odhodlala promluvit:

( J- já, H- Hori, K- Kája, V- Vadim)

J: A co máte dneska v plánu?

H: Nejdřív se půjdeme ubytovat a nejspíš dneska budem jen odpočívat.

V: Ale zítra půjdeme do termálů jestli chcete můžete jít s námi.

K: Půjdeme moc rádi.

Vyměnili jsme si čísla a doprovodili jsme je před hotel Istria kde byli ubytovaní. Rozloučili jsme se a já s Kájou jsme zamířili domů.