Změna prostředí

4.

Těch pár dní na intru uteklo jako voda a já už sedím ve vlaku směr Šumperk tam už jen přesednout a konečně domů. Po příjezdu jsem napsala Káje. Vzaly jsme Jimmyho na procházku k řece. Vykládali jsme si pocity že školy a především o spolužácích. Pořád ještě trochu závidím Káje že má třídu plnou kluků. 😂

Večer jsem z nějakého záhadného důvodu nemohla usnout, proto jsem si vzala mobil a jelikož rodiče nebyly doma sedla jsem si do obýváku a projížděla Facebook. O podzimním cinetube jsem už pár dní věděla, ale ani ve snu mě nenapadlo že by mohlo být někde blíž než v Olomouci, kam mě rodiče nechtěli pustit. I přes to jsem se ale koukla na prodeje vstupenek. Myslím že se mi na chvíli zastavilo srdce, když jsem městy uviděla i Šumperk. Hned po té to ale nejspíš chtěli dohnat a začalo tlouct nadpřirozenou rychlostí až jsem se chvíli bála že mi z hrudníku vyskočí. Popadla jsem mobil a i přesto že jsem si byla vědoma Kájiné neaktivity jsem se jí snažila napsat. Nakonec jsem jí prozvonila a když to vzala jen jsem jí řekla ať se koukne do zpráv protože jsem téměř nebyla schopna slova. Když si to přečetla nebyli jsme už ani jedna schopná spánku. Debatovali jsme skoro do půlnoci. To už se ale moji rodiče vraceli domů a chtěl nechtě jsme šli spát.

Celý víkend jsme nemluvily o ničem jiném než o cinerube. Mamku jsem přesvědčila aby mi lístky koupila co nejdříve a já se už nemohla dočkat.

Pohled Vadima

To že Markus zařadil Šumperk mezi nová města cinetube nebyla náhoda. Byl jsem odhodlaný prosit na kolenou, kdyby bylo potřeba, proto si asi dokážete představit jak jsem byl šťastný když tak učinil.

Pohled Zuzky

Ubíhaly dny, týdny a byl tu den cinetube. Na pár věcí co se staly za těch pár týdnů nejsem zrovna pyšná, ale to momentálně přebíjí fakt, že jedu na cinetube a hlavně že se znova uvidím s Vadimem.

Je 12:45 čas vyrazit na nádraží. Dorazili jsme do kina. Úspěšně jsme přežili tlačenici u dveří a zabrali si místa.

Už od začátku mi bílo srdce jak na horské dráze. Všechno to začalo nepopsatelně úžasnou light show. A po tanečním vystoupení začali konečně chodit youtubeři představovat svoje videa. Nejvíce jsem se ovšem samozřejmě těšila na White raven, nebo jinak Vadima s Adamem (Vidrailem). Když konečně nastoupili na pódium, Vadim se rozhlédl po sále, když mě uviděl potěšeně se usmál a začal představovat jejich projekt.

Wow! Čekala jsem hodně, ale tohle moje očekávání spolehlivě překonalo. Po projekci jsem šla za Vadimem. Když jsem ovšem viděla jak se na něj lepí ty davy fanynek tak jsem to vzdala, otočila jsem se a chystala se odejít. V tom na mě ale Vadim zakřičel, že za ním mám přijít po autogramiádě.

Autogramiáda skončila a já šla dozadu za Vadimem, což jsem ale raději neměla dělat. Když jsem šla po chodbě uviděla jsem Vadima jak se lepí na Carrie. Začala jsem brečet a utekla, i přes to že sem slyšela jak za mnou jde. Našla jsem Káju a co nejrychleji jsem ji odtáhla pryč. Celou cestu se mě sice ptala co se stalo, ale já jí nic neřekla.

Pohled Vadima

Já jsem takový debil. Trhalo mi srdce jí takhle vidět.

Flashback:

Půjdu za ní a konečně jí to řeknu. Už to nemůžu odkládat. Už ji vidím stojí v chodbě opřená o zeď. "Teď se vzmuž a řekni jí to." problikávalo mi v hlavě. Už stojím před ní.

Najednou mě ovšem chytla za triko a začala mě líbat. Nedokázal jsem jí vzdorovat.

Najednou jsem za sebou někoho uslyšel.

Endflashback

Rozešel jsem se za ní, ale ONA mě zastavila. Ano ona je ta překážka, která stojí mezi námi. Otočil jsem se, koukl jí do očí a řekl...