My Feelings

Život bez doteku

Přála by sis...

Být stejná jako kdysi...

Veselá...

Nespoutaná....

Extrovert.....

S láskou k lidem....

Být šťastná tam....

Kde je dav....

A teď....

Se tam skoro bojíš vkročit....

Ten strach....

Úzkost, která tě objímá...

Tak bolestná...

Tak zoufalá....

Potřebuješ pomoct...

Ale říkáš si....

Že se to třeba zlepší...

Tolik se ti nechutí....

Dotek jiného člověka...

Nevíš proč....

Ale více u chlapců...

Bojíš se jich...

I společná práce...

Je pro tebe téměř překonání sil...

Namáčkneš se co nejvíce do rohu...

Co nejvíce od Doteků...

Tak moc to bolí...

Vědět, co tě děsí...

Ale muset to skrývat...

A dělat že si jako dřív...

U přátel a rodiny...

Dotek sneseš líp...

Ale přesto nad tím musíš přemýšlet...

Nad změnou....

Bez zjevného důvodu...

Hledáš...

Pátráš...

A dozvíš se krutou diagnózu...

Aragofobie...

Odfrkneš si...

Tak tohle jsi ty...

Ta, která se bude skrývat....

Stát na okraji davu...

Místo toho...

Být jeho součástí...