Přijde ti...
Že je najednou tolik slz...
Je jich tak moc...
Na světě....
Koukáš z okna....
Nohy v tureckém sedu....
Dlaní podpírajíc znavenou hlavu....
Jak kdybys tu ani nebyla...
Tak se cítíš...
Po tvářích ti stékají slzy...
A ty ani nevíš proč....
Je to snad proto...
Že jsi v nelibosti většiny?...
Proto, že si jdeš svou cestou?...
Nebo snad proto....
Že už to prostě nezvládáš?....
Ano....
Kvůli tomu to bude...
Jsi zkrátka slabá....
Na okno bubnují kapky vody....
Život dávající déšť...
A ty se i přes bolest....
Usměješ....
Přijde ti....
Jakobys na chvíli nebyla sama...
Protože všichni andělé....
Protože nebe....
Pláče s tebou...
ČTEŠ
My Feelings
RandomProzradím Vám své pocity. Pro jednou. Protože tenhle styl psaní mi vyhovuje. Protože takovým jednoduchým vypsáním můžu jen žádat o pochopení....
