Ten pocit...
Když si to uvědomíš....
A vyděsí tě to...
Co když na to přijdou?....
Na tvé útrapy...
Na bolest...
Kterou si sám způsobuješ....
Modlíš se...
Aby ty jizvy....
Za pár dní nebyly vidět...
Jinak to bude špatný....
Hodně....
Hodně....
Špatný....
Nepochopí tě...
Budeš pro ně blázen...
Pouhý blázen..
Člověk....
Co se nebojí Říznout....
Zabořit špičku nože...
Do své kůže...
A přejet....
Otevřít ránu...
Díky které....
Uniká tvá úzkost...
Smíchaná s krví...
Při pohledu na jizvy...
Se usmíváš...
Ach....
Zní to tak sadisticky...
A přesto se cítíš líp....
Ale teď musíš vydržet...
Bez Uvolnění....
Notak...
Už jen pár dní...
Jinak na to přijdou....
Zničí ti i poslední špetku naděje...
To, co tolik miluješ....
A zároveň nenávidíš....
Musíš zatnout zuby....
Bože....
Tolik toužíš....
Jen jeden řez....
Co by se mohlo stát?...
Ne!....
Jinak o to přijdeš....
Už jen pár dní....
ČTEŠ
My Feelings
RandomProzradím Vám své pocity. Pro jednou. Protože tenhle styl psaní mi vyhovuje. Protože takovým jednoduchým vypsáním můžu jen žádat o pochopení....
