Jsem unavená...
Z toho hloupého pocitu...
Přijdu si tak moc sama...
Na místě plném lidí....
Proč?...
Proč všichni kolem se mohou smát, ale mě to nejde?...
Proč mám takový pocit, že za vše mohu já?...
Vždyť je to vlastně pravda....
Kdo by tu byl, pro dívku....
Která je ošklivá...
Tlustá....
Hloupá...
Přecitlivělá...
Nenáviděná...
Sama sebou...
Smutnou....
Samotnou....
Občas závidím...
Těm zamilovaným párům co se vodí za ruce...
Tak moc mi chybí objetí...
Tak moc ho potřebuju....
A ono tu není....
A tohle je jen další ze zoufalých volání....
Do tmy a prázdna...
ČTEŠ
My Feelings
RandomProzradím Vám své pocity. Pro jednou. Protože tenhle styl psaní mi vyhovuje. Protože takovým jednoduchým vypsáním můžu jen žádat o pochopení....