My Feelings

Vztek

Cítíš jak přichází...

Další vlna nezvladatelného vzteku....

Ten pocit se v tobě hromadil tak dlouho....

Jednou musel vyjít ven....

Jednou sis ho musela vybít...

Nemohlas ho neustále skrývat...

I když sis to přála....

Ta zoufalá touha...

Touha po spravedlnosti....

Po té, které se ti nedostalo...

Po té, díky níž máš vztek...

Jdeš pryč....

Nemůžeš ani praštit polštářem...

Oni vše slyší...

Máš chuť řvát...

Trhat si vlasy....

Rozbíjet věci...

Mlátit jimi....

Jdeš ven....

Vezmeš boxovací pytel.....

Pověsíš ho a frustrovaně udeříš...

Zápěstím ti projede bodavá bolest...

A ty si uvědomíš...

Že takhle to nepůjde...

Musíš jít dovnitř...

Znovu projít jámou lvovou...

Jít si pro rukavice...

Aspoň ty blbý chrániče...

Utáhnout, pokusit se hnout zápěstím...

Nejde to....

Super....

Tentokrát už udeříš bez starostí...

Neublížíš si....

Nepomáhá to....

Nemůžeš si tím ventilovat svůj vztek....

Potřebuješ ničit....

Dělat věci stejné jako tvoje pochroumané srdce...

Vezmeš silnou větev...

Najdeš vysoký plevele, pícháky...

Taková kravina...

Ale ty to prostě potřebuješ....

Rozmáchneš se....

S tlumeným výkřikem udeříš...

A konečně cítíš částečné uvolnění...