Tolik mi to ubližuje...
Tak strašně moc...
Tiše pláču...
A v rukou svírám plyšáka....
Který pohltil již nespočet mých slz...
Pomalu, ale jistě....
Mě to zabíjí...
Krutá realita....
Plná bolesti...
Lží....
Posměšků....
Vražd...
A utrpení...
Moc to bolí....
Pláču, nevím proč...
Uvnitř křičím...
A na venek jsem němá...
Řekněte mi...
Jak jim mohu ukázat....
Kdo doopravdy jsem...
Když mi za to znovu ublíží?...
ČTEŠ
My Feelings
RandomProzradím Vám své pocity. Pro jednou. Protože tenhle styl psaní mi vyhovuje. Protože takovým jednoduchým vypsáním můžu jen žádat o pochopení....
