Nejedná se o žádnou povídku, ale o mou seminární práci na téma schizofrenie.
Z práce můžete čerpat informace, ale nezapomeňte ocitovat zdroj.
Doufám, že to pomůže ujasnit si lidem rozdíl mezi schizofrenií a rozdvojenou osobností. Také bych tím...
Ataka trvá obvykle 6 měsíců, zahrnuje období pozitivních, negativních i kognitivních příznaků a zpravidla vrcholí ztrátou náhledu a zhoršením kontaktu s realitou. Většinou je pacient v průběhu ataky hospitalizován.
Po několika týdnech léčby se pozitivní příznaky zmírňují, zatímco negativní a kognitivní příznaky zasahují pacienta po propuštění z nemocnice. To je díky tomu, že hospitalizace zajišťuje záměrně nestresové prostředí, ale jakmile je pacient zpátky v reálném životě, kognitivní příznaky se projevují na plné čáře. Je proto nutné mozek trénovat a postupně za pomocí sezení u psychiatra jej zatěžovat.
Repals
K relapsu, neboli „znovuvzpanutí" nemoci, dochází u 30 % pacientů do jednoho roku od první epizody. Do dvou let je to zhruba u 40 – 60 % a do 5 let až u 80 % pacientů. Relapsy provází dlouhodobé hospitalizace, u nás i více než 100 dní.
Větším problémem jsou zmnožené relapsy, prohlubující patofyziologické procesy v centrální nervové soustavě, které vedou ke zhoršení celkového klinického stavu.
Úplným základem účinné prevence relapsu je spolupráce pacient s lékaře a jeho blízkých s lékařem. Zdravotníci by měli neustále poskytovat pacientům informace o povaze a průběhu psychotických onemocnění.
Jak zabránit relapsu
Nejdůležitější prevencí proti relapsu jsou bezpochyby antipsychotika. Pacient by měl vědět, jaká je maximální doporučená denní dávka, protože léky se nasazují postupně a hledá se optimální množství, které pomůže proti psychóze a zároveň nevyvolá žádné nežádoucí účinky.
Dalšími důležitým faktorem je naučit se rozpoznávat časné varovné příznaky a v případě podezření navštívit lékaře. K tomu se vztahuje i důležité dodržování pravidelného denního režimu se zdravou životosprávou, což pomáhá oddálit nástup relapsu. Nesmí se v žádném případě užívat drogy a pacient by se neměl nijak stresovat.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Časné varovné příznaky
Nejčastěji uváděné bývají například nespavost, nesoustředěnost, nervozita, netrpělivost, nechutenství, zhoršení paměti, ztráta zájmu o společenský kontakt, pocity zesměšňování a pocit býti středem zájmu. Je nesmírně důležité, aby se pacient naučil tyto varovné příznaky rozpoznávat.
Pokud si pacient myslí, že se u něj příznaky projevují, měl by se svěřit blízké osobě a svému psychiatrovi, omezit stresující činnosti a přísněji dodržovat denní režim.
