Schizofrenie

Léčba, Intervence odstraňující stresory

Léčba

V dnešní době se lékaři nesnaží potlačit symptomy, ale uzdravit pacienta ve smyslu úplného odstranění příznaků a schopnosti obstát v životních situacích. Podle studií jde tohoto výsledku dosáhnout za pomocí kombinace farmakoterapie a psychosociálních invencí.

Antipsychotika

Aevid Carlson a Margit Lindquistová určili dopamin jako důležitý neuromodulátor a v roce 1963 a antidopaminergní efekt psychotik jako základní pilíř farmakologického účinku. Důležitým faktorem biogenních aminů a jejich receptorů je ethylaminová skupina, která je jakousi univerzální doménou, která propůjčuje antipsychotikům afinitu k dopaminovým, muskarinovým, serotoninovým a histaminovým receptorům. To je důvodem, proč mají antipsychotika tolik nežádoucích účinků.

Dopamin

Antipsychotika jsou antagonisty dopaminu. Receptor pro dopamin je integrální membránový protein, který má celkem sedm transmembránových kliček a zbytek trčí extra- a intercelulárně 3D počítačové simulace ukazují, že antagonisté v čele s dopaminem se svou organickou molekulou vklíní do struktury receptoru. Agonisté propojují transmembránové klíčky 3 - 6, zatímco antagonisté (a tedy i antipsychotika) propojují klíčky 2 – 6, ovšem s výjimkou klíčky 5. Tím se mění příslušná konformace receotorů.

Léčba antipsychotiky

Psychotika se podávají, objeví-li se u pacienta psychotické příznaky. Navozují jakýsi měkký reset systému významotvornosti, ale aby byly výsledky dobré, antipsychotika nestačí. Je potřeba pacientovi obstarat klidné a strukturované prostředí, kde pacient opět nalezne cestu k realitě.

Ideálně by se měly psychotika užívat 2 roky a po dvou epizodách psychózy alespoň 5 let, bylo-li psychóz více, pak neomezeně dlouhou dobu. U schizofrenie je základem léčby jemná práce s dávkou léků v kontextu s časnými varovnými příznaky.

Účinnost antipsychotik

K dispozici máme desítky různých antipsychotik, ale všechny se s tejným účinkem- dopaminergním antagonismem. Při výběru se tedy hledí na možné nežádoucí účinky, které zásadně ovlivňují individuální snášenlivost u konkrétní nemoci.

Obecně jsou lepší volbou antipsychotika druhé generace, které jsou účinnější, a to díky látkám amisulpridu, aripiprazolu, klozapinu, olanzapinu, quetiapinu, risperidolu, sertindolu, zoprasidonu a zotepinu.

Intervence odstraňující stresory

Odstranění stresorů prokazatelně zlepšuje prognózu schizofrenie. Jde například o konzumaci drog, přitěžující komunikaci nebo stresující rodinné interakce.

Drogy

Užívání drog je u schizofrenie závažný a častý problém. Podle studií se ukázalo, že drogy prokazatelně zvyšují riziko psychózy. Asi za 8 – 14 % případů schizofrenie v adolescenci je zodpovědná konzumace marihuany, jelikož užívání „trávy" během adolescence narušuje správný vývoj endokanabinoidního systému mozku (= dokáže v mozku spustit antioxidační reakce, které odstraňují poškozené buňky, a stimuluje produkci buněk nových) a zvyšuje náchylnost ke schizofrenii. Čím dříve se začne kouřit, tím je efekt THC škodlivější.