Dav, který se obyčejně tlačil Hlavní síní Bradavic, náhle značně prořídl. Většina studentů byla ve třídě, takže tu zůstalo jen pár opozdilců. Při cestě na hodinu Přeměňování začal Harryho a Rona obtěžovat Malfoy, jako obvykle v doprovodu svých všudypřítomnými kamarádů.
Malfoy se ušklíbl „No jo Weasley, ty s tím nic nenaděláš. Není to tvoje chyba, že tvůj otec má tolik děcek, že s nimi ani nedokáže udržet krok."
Ron byl vzteky bez sebe, jeho tváře hořely tutéž barvou jako jeho rudé vlasy. „Mého taťku si neber do huby, Malfoyi!"
„Může tak akorát udržet svoji mudlovskou práci. Ministerstvo ho ani nemůže vyhodit, protože by nedokázalo najít nikoho tak hloupého, na tak směšnou pozici!"
Harry na Draca ostře zavrčel. Ten blonďák nebyl ničím jiným než přítěží, využívající Rona jen pro zábavu. „Vyliž si prdel, Malfoyi!"
Draco vypadal na moment uneseně, předtím než Harryho začal popichovat se mu podíval do tváře „Nemusím, já na rozdíl od tebe mám lidi, kteří se o to postarají" zasmál se a pošilhal na Pottera.
Se zasvištěním hábitu se Malfoy otočil a loudavými pohyby mířil na druhou stranu v doprovodu své věrné skupinky kamarádů. Ron byl stále vzteky bez sebe. Harry se ho snažil uklidnit, otočil ho směrem ke třídě a pomalu vyrazili k ní.
Brýlatý brunet ležel v posteli a pořád dokola si přehrával scénku, která se odehrála toho odpoledne.
Značně podrážděný se ve zlosti převalil na bok. Proč je Malfoy stále tak neuvěřitelně nesnesitelný parchant?
V místnosti bylo dusno a Harry ucítil svrbění v nohou, naznačující chuť k noční vycházce. Vytáhl z kufru Pobertův plánek, opatrně otevřel zmačkané rohy a rozložil ho před sebe na deku. Potřeboval se ujistit, že ho na pobřeží nikdo nepříjemně nepřekvapí.
Maličké stopy se pohybovali po celé šíři papíru, putující po všech chodbách a místnostech. V několika menších místnostech však bylo prázdno. V některých Harry doteď nebyl. Usoudil že jsou schované někde v začarovaném podzemí hradu. Najednou však jedna maličká stopa upoutala jeho pozornost: Dracova stopa pomalu kroužila v učebně lektvarů v podzemí. Snape nikde nebyl, což Harryho lehce znepokojilo.
Ale sledování Draca není to, co jsi měl v plánu. Připomněl si. Stále se však zkoumavě díval na stopy - Malfoy byl totiž sám. Jistě, mohl teď klidně sejít do podzemí a zaútočit na něj. Nebyl si sice jistý, jaký je jeho plán, avšak vidět trpícího blonďáka se zdálo být dosti lákavá vyhlídka. Byl naštvaný sám na sebe, že se noční procházka obrátila v pokus o vraždu. Ale nebyla to jeho vina, že ten parchant tak moc upoutal jeho pozornost.
Převlékl se do šatů a vydrápal se z postele pod jeho neviditelným pláštěm. Napůl byl nazlobený na Malfoye za to, jak je otravný, a napůl taky za to, že zabírá tolik Harryho myšlenek.
Když scházel schody, nepřetržitě kontroloval Pobertův plánek. Za chvíli (schody se v noci skoro vůbec nepřemísťovali) stál u velkých dřevěných dveří do jeho nejméně oblíbené třídy. Shodil ze sebe neviditelný plášť a namačkal jej polovinu do kapsy.
Hned na prahu učebny uklouzl, rychle se zvedl a natahoval uši. Draco se zastavil přímo před ním, podle všeho právě odcházel. „Pottere," řekl úsečně. „Malfoyi," zamračil se Harry, svírajíc svou hůlku za pláštěm.
Harry si všiml, že Dracove oči postrádají jejich povědomou zlomyslnost. Namísto ledové šedé se zdály být skleslé, jako by se Malfoy dusil. Z jeho úst vyletěla slova dřív, než je stačil zastavit. „Co se děje?"
Dracovi se v očích podezřele zablýsklo „Proč tě to zajímá?" zamračil se.
Harry pokrčil rameny. Pokud se chce Malfoy chovat takhle, dobře tedy. „Nezajímá."
Draco se něj náhle sklíčeně podíval, což způsobilo, že se Harrymu sevřel hrudník. „Prostě mi řekni, proč jsi tak smutný".
„Na tom nezáleží, Pottere" odpověděl uštěpačně Malfoy. „Já jen.. um.. to je jedno. Nepochopil by jsi to," snažil se ho odstrčit z cesty, Harry se však ani nepohl a chytl ho. Byl podrážděný tím jak se culil. Přisunul ho ke zdi, přiblížil se, cítil jeho horký dech. Draco se pod Harrym nepohodlně zakroutil, když se přibližoval k vlhkým studeným cihlám.
„Co bych nepochopil?" zeptal se.
„To že já -," Harry byl však v takovém pokušení a zároveň tak naštvaný, že se musel opravdu přemáhat, aby ho nepolíbil.
Povzdechl si a posadil se. „Řekneš mi sakra co to s tebou je, nebo co? Ani na vteřinu ti nevěřím, že je vše v pořádku".
Malfoy byl roztřesený. Snažil se ze všech sil aby se uklidnil, ale dosáhl jen toho že byl v šoku, zmatený a podrážděný. K Harryho překvapení pateticky zakňučel.
„Myslím, že jsem se do tebe zamiloval."
○○○○○○○○
Aaaah, můj první překlad je konečně za mnou! Řeknu Vám, je to fakt fuška a doufám, že nejsou někde chyby (Pokud nějakou najdete tak mi dejte vědět v komentářích) ^^
Jinak originál naleznete u skvělé autorky Memory13
ČTEŠ
Out of Darkness ~ Drarry (CZ překlad)
FanfictionCo se stane dvěma lidem, kteří jsou úhlavní nepřátelé avšak natolik stejní, že se do sebe zamilují? ❕překlad Drarry povídky Out of Darkness od autorky @Memory13 ‼️ UPOZORNĚNÍ! v povídce se vyskytuje obsah pouze pro dospěláky!