(kapitola 1) Okamžitě mě pusťte!

2K 109 4
                                    

MenT/Jan Macák

,,Kámo, nemáš hlad?" optá se Tomáš, který zrovna stříhá a upravuje můj včerejší vlog. Odlepím pohled od monitoru a stočím ho k němu.

,,No, něco bych si asi dal," odpovím jednoduše a ruku si položím na břicho, které se přibližně už asi hodinu a půl nepřetržitě ozývá. Zhluboka se nadechnu a zamyslím se nad všemi těmi dobrotami, které bych si nabídl.

,,Tak já zavolám Martě a ty pro to skočíš," řekne a posměvačně se uchechtne. Hned si vytáhne telefon.

,,A proč jako já? Však tebe to napadlo," hned se ohradím.

,,Já jsem mozek," ukáže na sebe, ,,a ty svaly," a ukáže na mě. Asi po pěti minutové debatě a dohadování jsem se jednoduše sebral a šel pro pizzu. Už jsem na to neměl nervy. Po nějaké chvíli mi totiž došlo, že tenhle boj stejně nemám šanci vyhrát a hlad jsem měl s každou přibývající minutou větší a větší. Šel jsem obvyklou trasou, na takovou krátkou vzdálenost totiž přece nepotřebuji auto, ale k mé smůle začalo pršet. Samozřejmě.

,,To si děláš-"

,,Promiňte, vy jste Jan Macák?" přeruší mě v mých nadávkách hlas. Hlas nějaké dívky. Otočím se a prohlédnu si osobu stojící hned za mnou.

,,A-Ano?" řeknu celkem nervózně. Potom mě napadne, že by možná mohla chtít jen podpis a fotku, protože je mladá a mohla by mě znát.

,,Máme na vás pár otázek. Nasedněte se prosím do auta, probereme to na stanici," vyhrkne na mě a poukáže na policejní auto stojící kousek opodál. Potom mi otevře zadní dveře a čeká, než se uráčím nastoupit. Vím, že jsem nic neprovedl, tak s klidem nastoupím. Možná jde o tu bouračku, u které jsem byl minulý týden.

Na místě řidiče je další policistka a ta mě velice nemile pozoruje ve zpětném zrcátku.
,,Nechcete se připoutat, pane Macáku?" poví povýšeně a podívá se z okénka. Já tak hned učiním. Obvykle to dělám hned, co se můj zadek přilepí k sedačce, ale teď mi normální uvažování blokuje myšlenka na to, že jedu na policejní stanici a asi se něco stalo. 

A v tom nastoupí na místo spolujezdce i ta druhá.
,,Já jsem Daniela," řekne brunetka, která se mnou mluvila před chvílí venku.
,,A tohle je Michaela," poví ještě a ukáže na blondýnku za volantem.

,,Dnes máš celkem smůlu," cekne řidička, na což se obě dvě začnou zbavovat svých kostýmů. Čepic a odznaků, kravat taky.

,,Co to-" kváknu nechápajíc a jen se na tupě koukám. Michaela se na mně ve zpětném zrcátku nenápadně koukne a Daniela zmáčkla nějaké cosi na palubní desce, s čímž se v zapínání pásu ozve nějak klapnutí. Zamračím se.
,,Co má tohle znamenat?!" vyjeknu a začal jsem sebou šít. Pás se ani nehne.

,,Nepotřebuješ na záchod, že ne? My po cestě nezastavujeme," zavtipkuje Daniela a tím úplně odignoruje moje obavy a strach. Obě se tomu následně zasmějí a já je vztekle sleduji.

,,Okamžitě mě pusťte!" křiknu podrážděně.
,,Zavolám policii!" ceknu a začnu hmatat po kapsách, předních i zadních. Ale v tom mi to dojde. Kouknu k předním sedačkám.

,,Hledáš tohle?" řekne pobaveně bruneta a můj telefon položí na palubku. Nepřítomně se na můj mobil zadívám. Pořád v hloubi duše doufám, že je možnost, že se jedná jen o nějaká hloupý vtip.

=====

opraveno ✓

V ZAJETÍ [MenT • Smusa • VADAK • GoGoManTV • Jmenuju se Martin] CZKde žijí příběhy. Začni objevovat