V ZAJETÍ [MenT • Smusa • VADAK • GoGoManTV • Jmenuju se Martin] CZ

(21 Part) Pomoc!

Daniela Verneová

Stojím na balkóně mého pokoje a popíjím kávu, kterou jsem si před pár minutami udělala. Okolo noh se mi motá Aurora a otírá se o ně. Sleduji slunce, jak pomalu zachází za panelové domy tady v ulici. Připomíná mi to konec nějakého filmu.

Napiju se a dokonale hořká chuť se mi rozplyne na jazyku. 

,,Ahoj..." řekne Míša a opře se o zábradlí vedle mě. 

,,Ty ses dočista pomátla, ne? Proč máš na sobě ve 22 stupních svetr?" řekne s úsměvem. 

,,Byla mi zima..." odpovím jí na to a podívám se na ni. Zavrtí hlavou. ,,Jak jsi se sem dostala?" optám se. 

,,Klepala jsem, ale ty jsi neodpovídala, tak jsem si domyslela, že jsi tady..." odpoví na moji otázku a já se podívám na procházející lidi na druhé straně ulice.

,,Vadim a Martin se trochu rafli..." úplně změní téma. ,,Tak je- odrafni..." Lepší slovo tě napadnout nemohlo... 

Pousměje se a zavrtí hlavou. ,,Měla by sis s oběma promluvit..." navrhne mi. Promnu si ret a začnu přemýšlet, co jí na to řeknu. 

,,Jo, fajn..." řeknu a napiji se. 

Potom se na ni podívám a ona mě sleduje. ,,To jako teď?" zeptám se otráveně. 

,,Ne, stačí příští rok..." protočí očima a založí si ruce na prsou. 

,,Necháš mě aspoň dopít tu kávu?" uchechtnu se. 

,,Fuj, co ti na tom chutná?" řekne s nechutí v hlase.

,,Nemáš vkus..." zasměji se. 

,,A ty nemáš chuťový buňky..." zakření se na mě a já se začnu smát ještě víc.

Vadim Tkačenko/VADAK

Ležím na své posteli a koukám se do stropu. Co když má něco s Martinem? Co když pro ni ten polibek nic neznamenal?

Někdo zaklepe. ,,Co je?" řeknu otráveně. 

,,Můžu dál?" ozve se z druhé strany dveří Daniela. 

,,Eh... Jo..." klika se pohne a ona už stojí ve dveřích. Pousměje se na mě a já si sednu. 

,,Chtěla jsem s tebou mluvit..." řekne a zavře dveře. Nahodím tázavý výraz. Zamkne dveře a klíč si dá do kapsy od kalhot. ,,Pojištění, že neodejdeš, ať už tě naštvu jakkoliv..." zakření se.  

,,O čem?" vyleze ze mě. Sedne si vedle mě.

,,O tobě a Martinovi..." řekne a já otráveně protočím očima. 

,,Není o čem mluvit..." Lehnu si a v tu chvíli nastane ticho.

Ucítím, jak se dotkne mojí ruky. ,,Máš s ním něco?" zase si sednu, když to řeknu. 

,,Cože?! Ne!" vyjekne. 

,,Tak proč si byla u něho v pokoji?" začnu ji vyslýchat. 

,,Jen jsme spolu mluvili! Nic s ním nemám!" brání se. 

,,Proč ti to nevěřím?" začnu být dost protivný. 

,,Jen jsme si povídali... Jak ti to mám sakra dokázat?!" řozkřikne se. 

Chytím ji za zátylek a přitáhnu k sobě. ,,Polib mě a- už nebudu pochybovat..." Možná už to je vydírání, ale- proč to nezkusit? 

Trhaně se nadechne a udělá to, co jsem žádal.

Po chvíli do jejích úst probojuji jazyk, to se jí však moc nelíbí a chce se odtáhnout. Nedovolím jí to a přitáhnu ji k sobě ještě blíž, ona se začne vzpírat. 

,,V-di-" začne odvracet hlavu. ,,EH!"

Daniela Verneová

Když otočím hlavu, ucítím jeho rty na mém krku. ,,Vadime!" začnu ho tlačit od sebe pryč. ,,Pro-sím!" procedím skrz zuby. 

Chytí mě a uvězní pod sebou. Co mám dělat?! 

Zajede mi rukou pod svetr a i pod tričko, druhou mi drží ruce nad hlavou. ,,Přestaň!" Začnu kopat nohama a cukat sebou. Začne se rozhlížet po pokoji a potom na stole popadne dlouhý drát od nabíječky, začne mě tím svazovat. 

,,Pomoc!" křičím. Ruce mi přiváže k rámu postele. ,,POMOC!" volám hlasitěji. Dá mi ruku přes pusu. 

,,Pšššt..."

=====

Kookie

Opraveno ✓