Michala Stránská
Tak to- bylo divné... Naposledy se napiji čaje a vstanu od stolu. Mířím za kluky. Sejdu schody a všimnu si, že je někdo u baru.
,,Ahoj!" řeknu velice pisklavým hlasem. Martin se podívá mým směrem a mávne.
,,Kde je- Šimon?" nenápadně se zeptám.
,,Ehm... Co já vím?" odpoví mi na to a svůj pohled odvrátí. Zavrtím nad tím hlavou a podívám se směrem, kde je Šimonův pokoj. Zhluboka se nadechnu a jdu k jeho dveřím.
Šimon otevře okamžitě. ,,Ahoj, copak?" to je první, co řekne.
,,No..." prohlédnu si ho. ,,Já-" poškrábu se za uchem a on nahodí tázavý výraz. Zhluboka se nadechnu a začnu od znovu.
,,To za tebou prostě nemůžu jen tak přijít? To musím mít důvod?" vyleze ze mě a v tu chvíli mi spadne kámen ze srdce. Já jsem to vážně řekla?
,,Tak, Eh..." olízne si rty. ,,Pojď tedy dál..." řekne a uhne mi z cesty, abych mohla projít. Vejdu do místnosti a porozhlédnu se. Má tu dost bordel. Ostatně, nemám mu co vyčítat, v mém pokoji to momentálně vypadá podobně... Přešlápnu z jedné nohy na druhou.
,,Tak-" zkusí začít konverzaci. ,,Jak ses dnes vyspala?" kouknu na něj a začnu se smát.
,,To tě nenapadlo nic lepšího, než se mě ptát na toto?" svou pusu nechám v širokém upřímném úsměvu a otočím se na něj.
,,No-" uchechtne se. ,,Já s tebou nikdy normální rozhovor nevedl... Nevím, na co se mám ptát-" pousměje sea já nad tím zavrtím hlavou.
,,Vyspala jsem se skvěle-" řeknu a založím si ruce na prsou. ,,Co ty?"
,,Měl jsem zvláštní sen-" dá si ruce v bok.
,,Smím se dozvědět o čem byl?" když pronesu tuto větu, sednu si na postel.
,,No, ono-" začne se škrábat vzadu na zátylku. ,,Byl to sen o tobě..."
Jan Macák/MenT
Ležím na své posteli a dívám se do stropu. Co asi teď dělá Tomáš? Vzpomenu si na mého kamaráda. Bojí se o mě moje rodina? V hlavě mi běhá strašně moc otázek, ale na většinu z nich neznám odpověď a ani znát odpověď nemůžu.
Posadím se a rozhlédnu se po pokoji. Je luxusně zařízený, ale přijde mi prázdný. Nohy spustím dolů z postele. Dívám se na moje boty. A ano, ležel jsem v posteli s botami...
Nahlas vzdychnu. Zapřu se a už stojím na nohou. Poupravím si mikinu a narovnám si kapuci. Přejdu ke dveřím a když mám ruku na klice zastavím se. Co bych mohl jít dělat?
Můžu jít k baru, možná tam někdo bude...
Čáu-" pozdravím Martina, který se váli po desce a v jedné ruce má flašku.
,,Hmm..." vyleze z Martina a podívá se na mě. ,,Ahoj..." lehne si zpět.
,,Tímhle se moc neopiješ..." vezmu do ruky jeho pití.
,,Já se nechci opít..." sykne po mně.
,,Stalo se něco?" začnu to brát o něco vážněji.
,,Jo..." řekne otráveně.
,,Smím se dozvědět, co?" sednu si vedle něj.
,,Honzo, všechno jde do sraček..." zapře se rukama a podívá se na mě utrápeným pohledem.
,,Hele, já neumím číst myšlenky... Bylo by fajn, kdyby si mi to řekl na rovinu..." poplácám ho po rameni.
Martin Carev/Jmenuju Se Martin
Chci mu říct, co je mezi Danielou a Vadimem? ,,Štve mě, že jsem tu zavřenej..." řeknu co nepřesvědčivější lež. Honza si promne spodní ret.
,,To mě taky..." položí mi ruku na rameno se soucitným pohledem.
=====
Kookie
Opraveno ✓
ČTEŠ
V ZAJETÍ [MenT • Smusa • VADAK • GoGoManTV • Jmenuju se Martin] CZ
FanficPořád nedokážu vstřebat to, co se vlastně stalo. Měl jsem zavolat policii, jen co jsem si na všechno vzpomněl, ale místo toho tu sedím, vzpomínám a mám neskutečnou chuť se tam vrátit - vrátit se za ní. ~~~~~ • rozepsáno ✓ • dokončeno ✓ • v opravě ✓...