(14 Part) Jak jste se tam dostali?!

540 39 15
                                    

Michala Stránská

,,Ahoj..." řekla už o něco přívětivější Daniela, když jsem přišla do kuchyně. Seděla u stolu a vedle ní seděl Vadim a naproti ní Honza. 

,,Ahoj..." oplatila jsem jí pozdrav a pousmála jsem se na ni. 

,,Dáš si?" řekl Vadim a ukázal na linku kde ležel talíř s tousty. 

,,Asi jo..." vzala jsem talíř do ruky a okamžitě jsem na to dostala chuť. Sedla jsem si vedle Honzy a Daniely. 

,,Dobrou chuť..." řekl mile Vadim.

,,Já-" řekla jsem tiše a koukla na Danielu. ,,Hele, Dannie, je mi to lít-" začala jsem, ale Daniela mě přerušila. 

,,Hele, byla to chyba, co na to zapomenout?" řekla mile a usmála se, já jí úsměv hnedle oplatila. 

,,Víš, stejně jsem to nechtěla nechat být a přemýšlela jsem nad tím, co by jsem ti mohla dát k narozeninám..." řekla jsem a Vadim s Honzou se zarazili. 

,,Ty máš narozeniny? A kolik?" zeptal se Vadim. 

,,Měla jsem... A 19..." řekla s plnou pusou. 

,,Hej! Nepřerušujte, to je citová chvilka!" řekla jsem s ironií v hlase a všichni čtyři jsme se zasmáli. ,,Čekej!" vykřikla jsem a odběhla jsem k sobě do pokoje. 

Daniela Verneová

Míša někam zdrhla a nějakou dobu se nevracela. Asi deset minut jsme tam seděli a povídali si, pak přiběhla s rukami za zády. Dívala jsem se na ní s udiveným pohledem. 

,,Přemýšlela jsem- jestli ti mám koupit štěně nebo kotě..." řekla s úšklebkem. 

,,To snad ne!" vyskočila jsem ze židle s rozzářeným úsměvem. 

,,Pak jsem si uvědomila, že to je až moc obyčejné..." řekla a já na ni jen nechápavě koukala. Konečně mi ukázala, co skrývá za zády a já málem omdlela radostí. 

,,AH!!!!" vyjekla jsem, když jsem viděla malé mládě lišky. Míša se zasmála. 

Ten malý kulíšek měl na hlavě fialovou mašli. 

,,Ahoj-" vzala jsem si malou lištičku k sobě. 

,,Jak se bude jmenovat?" zeptal se Honza a taky vyskočil ze židle, po chvíli udělal to samé i Vadim a začali si toho prcka oba hladit. 

,,Úplně vím... Aurora..." řekla jsem zničeho nic. Všichni se na mně udiveně podívali. ,,Jak tě to napadlo?" optala se Míša. Aurora si zívla a mi se zasmáli. 

,,Nedávno jsem viděla film a tak se jmenovala jedna postava..." usměji se.

,,A ten prcek je unavený, měla by jsi ji dát spát, přece jen je to ještě mládě..." řekla Míša a já bez dalších slov odběhla do pokoje. 

Položila jsem Auroru na postel a chvíli ji hladila a škrábala, on jen spokojeně ležela a držela. ,,Zatím ahoj..." řekla jsem tiše a seběhla zase dolů do kuchyně, kde už byla jen Míša, protože odvedla kluky zase dolů. 

,,Směr zverimex! Potřebujeme pelech..." vyjekla jsem nadšeně.

Martin Carev/Jmenuju Se Martin

Seděl jsem se Šimonem u baru a popíjeli jsme nějaké to pití. Pomalu jsem si už zvykal na luxus, kterého je nám dopřáváno. 

,,Kámen, nůžky, papír, teď!" já měl nůžky a Šimon kámen. 

,,Sakra!" sykl jsem a kopl do sebe dalšího panáka. 

,,Kámen, nůžky, papír, teď!" tentokrát prohrál Šimon, takže se musel napít on. Když bojoval s nevím už kolikátým panákem, zaslechl jsem kroky. Otočil jsem se na barové stoličce ke schodům. 

,,Kde jste byli?" zeptal jsem se, když jsem zahlédl Honzu s Vadimem. 

,,Byli jsme- nahoře..." odpověděl mi Honza a Vadim zůstával zticha. 

,,Jak jste se tam dostali?!"  

=====

Kookie

Opraveno ✓

V ZAJETÍ [MenT • Smusa • VADAK • GoGoManTV • Jmenuju se Martin] CZKde žijí příběhy. Začni objevovat