Michala Stránská
,,Ahoj..." řekla už o něco přívětivější Daniela, když jsem přišla do kuchyně. Seděla u stolu a vedle ní seděl Vadim a naproti ní Honza.
,,Ahoj..." oplatila jsem jí pozdrav a pousmála jsem se na ni.
,,Dáš si?" řekl Vadim a ukázal na linku kde ležel talíř s tousty.
,,Asi jo..." vzala jsem talíř do ruky a okamžitě jsem na to dostala chuť. Sedla jsem si vedle Honzy a Daniely.
,,Dobrou chuť..." řekl mile Vadim.
,,Já-" řekla jsem tiše a koukla na Danielu. ,,Hele, Dannie, je mi to lít-" začala jsem, ale Daniela mě přerušila.
,,Hele, byla to chyba, co na to zapomenout?" řekla mile a usmála se, já jí úsměv hnedle oplatila.
,,Víš, stejně jsem to nechtěla nechat být a přemýšlela jsem nad tím, co by jsem ti mohla dát k narozeninám..." řekla jsem a Vadim s Honzou se zarazili.
,,Ty máš narozeniny? A kolik?" zeptal se Vadim.
,,Měla jsem... A 19..." řekla s plnou pusou.
,,Hej! Nepřerušujte, to je citová chvilka!" řekla jsem s ironií v hlase a všichni čtyři jsme se zasmáli. ,,Čekej!" vykřikla jsem a odběhla jsem k sobě do pokoje.
Daniela Verneová
Míša někam zdrhla a nějakou dobu se nevracela. Asi deset minut jsme tam seděli a povídali si, pak přiběhla s rukami za zády. Dívala jsem se na ní s udiveným pohledem.
,,Přemýšlela jsem- jestli ti mám koupit štěně nebo kotě..." řekla s úšklebkem.
,,To snad ne!" vyskočila jsem ze židle s rozzářeným úsměvem.
,,Pak jsem si uvědomila, že to je až moc obyčejné..." řekla a já na ni jen nechápavě koukala. Konečně mi ukázala, co skrývá za zády a já málem omdlela radostí.
,,AH!!!!" vyjekla jsem, když jsem viděla malé mládě lišky. Míša se zasmála.
Ten malý kulíšek měl na hlavě fialovou mašli.
,,Ahoj-" vzala jsem si malou lištičku k sobě.
,,Jak se bude jmenovat?" zeptal se Honza a taky vyskočil ze židle, po chvíli udělal to samé i Vadim a začali si toho prcka oba hladit.
,,Úplně vím... Aurora..." řekla jsem zničeho nic. Všichni se na mně udiveně podívali. ,,Jak tě to napadlo?" optala se Míša. Aurora si zívla a mi se zasmáli.
,,Nedávno jsem viděla film a tak se jmenovala jedna postava..." usměji se.
,,A ten prcek je unavený, měla by jsi ji dát spát, přece jen je to ještě mládě..." řekla Míša a já bez dalších slov odběhla do pokoje.
Položila jsem Auroru na postel a chvíli ji hladila a škrábala, on jen spokojeně ležela a držela. ,,Zatím ahoj..." řekla jsem tiše a seběhla zase dolů do kuchyně, kde už byla jen Míša, protože odvedla kluky zase dolů.
,,Směr zverimex! Potřebujeme pelech..." vyjekla jsem nadšeně.
Martin Carev/Jmenuju Se Martin
Seděl jsem se Šimonem u baru a popíjeli jsme nějaké to pití. Pomalu jsem si už zvykal na luxus, kterého je nám dopřáváno.
,,Kámen, nůžky, papír, teď!" já měl nůžky a Šimon kámen.
,,Sakra!" sykl jsem a kopl do sebe dalšího panáka.
,,Kámen, nůžky, papír, teď!" tentokrát prohrál Šimon, takže se musel napít on. Když bojoval s nevím už kolikátým panákem, zaslechl jsem kroky. Otočil jsem se na barové stoličce ke schodům.
,,Kde jste byli?" zeptal jsem se, když jsem zahlédl Honzu s Vadimem.
,,Byli jsme- nahoře..." odpověděl mi Honza a Vadim zůstával zticha.
,,Jak jste se tam dostali?!"
=====
Kookie
Opraveno ✓
ČTEŠ
V ZAJETÍ [MenT • Smusa • VADAK • GoGoManTV • Jmenuju se Martin] CZ
FanfictionPořád nedokážu vstřebat to, co se vlastně stalo. Měl jsem zavolat policii, jen co jsem si na všechno vzpomněl, ale místo toho tu sedím, vzpomínám a mám neskutečnou chuť se tam vrátit - vrátit se za ní. ~~~~~ • rozepsáno ✓ • dokončeno ✓ • v opravě ✓...