Konec nebo začátek

5.

,,Spolehlivý valach Welsh Cob pro sport. Výborný původ. Vhodný do parkurů, drezur i všestrannosti. Pět let. 148 cm KHV."
Ťukám do klávesnice všechno co o něm vím. Vzpomínám jak mi máma před čtyřmi roky četla ten inzerát na mladého hřebečka. Za ty čtyři roky jsme udělali mnoho práce. Já ji teď vyťukám do inzerátu a prodám.
Webová stránka po mě chce vyhledávací jméno inzerátu.
Hodný Cob pro dítě či juniora do vyšsího sportu. Zase mi tečou slzy. Brečím a přemýšlím o tom, jestli jsem tohle schpna zvládnout.

Za hodinu a půl, kterou jsem probrečela konečně stisknu zveřejnit. Je to venku. Svět to vidí. Trroken Modus je na prodej.

A pár desítek minut později sedím zase u počítače, tentokrát s mámou. Pokoušíme se sepsat inzerát na Renedy. Je to mladičká klisnička. Máma s ní pracuje již od narození. Nyní se blížil Rendin velký den, obsedání. To už my nestihneme. Máma vymýšlí dobrá spojení. Stále zdůrazňuje, že tato jedinečná klisna ČT je potomkem výborného parkurového hřebce jménem Smart Boy!
Zacinká mi telefon. První zájemci?
Kliknu na upozornění z e-mailu. Rozbalí se mi má schránka a v ní jedna nepřečtená zpráva s nadpisem cob na prodej. Z hluboka se nadechnu. ,,Je to tady, mami." Špitnu chraplavě.
Máma se po mě podívá. Zavře oči a silně vydechne. Pak kývne a pokračuje v psaní inzerátu.
Já začnu pročítat zprávu. Jde o 14-ti letou slečnu, hledající parťáka do skokového sportu. Má výborného trenéra, spoustu peněz a krásné zázemí.

Za dvě hodiny mi napíše asi osm lidí. Vhodní se mi zdají ale jen tři. Všem na mail odpovím. Jedni se přijedou podívat zítra. Nabízím jim zkoušku koně. A zároveň, pro mě, zkoušku jezdce.