*Honzo,musím ti něco říct*

281 23 0
                                    

∆Vadim∆
Stejně mi to přišlo celé divné..
Jak mohli jeho rodiče umřít..
Furt jsem tomu nechtěl věřit..
Honzu to zřejmě hodně rozhodilo,protože když jsme přišli domů,ani se nesprchoval a rovnou zalezl do pokoje..

Ještě jsem tam chvíli stál s Luckou a utišoval jí..
Po chvíli zvedla hlavu z mého teď už mokrého trička a navázala se mnou oční kontakt..
Jen jsme si tak hleděli do očí a pomalu se k sobě přibližovali..
Když jsem byli pár centimetrů od sebe,tak uhla obličejem,dala mi pusu na tvář a odešla se slovy:

"Jdu spát,dobrou"

"Dobrou" řekl jsem a zalezl do koupelny,kde jsem si musel opláchnout obličej studenou vodou a trochu se profackovat..

Potom jsem se pomalu podél zdi sesunul k zemi..
Zřejmě jsem tam usnul,protože mě vzbudilo zuřivé bušení na dveře...

Jen jsem se probral,pomalu se zvedal a následně otevřel dveře..
Byl tam Honza a vypadal jako hromádka neštěstí..
Jen jsem se okolo něj protáhl a šel pomalu po schodech nahoru do svého pokoje a okamžitě s sebou plácl do postele..

∆Lucka∆
"Je nám líto,ale boužel zemřel"
Zase!!
Jak já ten sen nenávidím..
Zdá se mi to čím dál tím častěji a já z toho mám větší a větší strach..
Přijde mi to jako znamení..
Jen jsem to hodila za hlavu a otočila se na druhou stranu postele..
Nahmatala jsem mobil a zpozorovala čas..
"Teprve 7:00??"
Trochu jsem se divila,že jsem se dokázala vzbudit tak brzo..
Zvedla jsem se z postele a šla dolů po schodech...
Na gauči seděl Honza s hlavou v dlaních a vzlykal....
Jen jsem k němu přišla a obejmula ho..
Hlavou se mi opřel o rameno a vzlykal dál..
Taky mi sem tam ukápla nějaká ta slza..
Pak už jen zvedl hlavu z mého ramene a zahleděl se mi do očí..
Pořád mu po tvářích kapaly slzy..
Opatrně jsem je prstem utřela a dál ho pozorovala...

"P-Prosím a-aspoň-ň t-yy mi n-neumři"
říkal mezi vzlyky a já se nestačila divit nad tím,co to právě vypustil z té své pusy..

"Proč bych měla umírat??" zeptala jsem se opatrně

"Nevím!" řekl,ale tentokrát propukl v hysterický pláč..

Jen jsem si ho přilepila k sobě a přemýšlela nad tím,co řekl a nad tím snem,který se mi zdá pořád dokola..

"To bude dobrý.."
Utišovala jsem ho..

Během chvíle zazvonil zvonek a já se zděsila,kdo by to mohl asi být..

Jen jsem tam nervózně došla a pomalu zatáhla za kliku směrem dolů..

Stálá tam Linda..
Honzova sestra a strašně milá holka..
Dlouho jsem se neviděli..
Měla jsem strašnou chuť jí obejmout,ale asi nebyla dobrá příležitost,protože byla celá rudá..
Oči měla úplně zalitý krví,obří kruhy pod očima a smutný výraz ve tváři..

Jen jsem jí pozvala dál a hned směrem k Honzovi začala mluvit..

"Jedeme??"
Nic jsem neříkala,protože jsem nevěděla,o co jde...

"Jasně"
řekl Honza a šel směrem ke mě..

"Zapomněl jsem ti to říct,jedeme k babičce,protože o tom ještě neví.."

řekl a celou dobu koukal do země..

"Jasně!!"
řekla jsem a dala mu pusu na čelo..

Honza už si jen zabalil pár potřebných věcí a společně s Lindou odešli pryč..

Zůstala jsem doma úplně sama,protože Vadim odjel na natáčení za Martinem..

Jen jsem si udělala něco k snědku a asi 5 hodin prospala..
Fakt mi to pomohlo...
Bylo něco okolo 14:00 a já se konečně odhodlala vykopat z postele..

Pořád tu nikdo nebyl..
Měla jsem strašnej hlad,a proto jsem si něco objednala..

Neměla jsem náladu na to,abych něco vařila..
Po asi 30 minutách mi jídlo dorazilo a já se do něj s chutí pustila..

Zakousla jsem se do prvního kousku pizzy a spokojeně přežvykovala..

Po chvíli přišel Vadim,pozvala jsem ho k sobě a nabídla mu poslední 2 kousky pizzy...
Jen kývl a dal si taky..
Když dojedl,poděkoval a zaryl se mi do očí..
Jen jsem na něj furt tak koukala a přibližovala se k němu..

On udělal totéž a políbili jsme se..

Přišlo mi to úžasné,a proto jsem pokračovala dál..
Začal mě pomalu pokládat na gauč a sahat pod tílko..

Později mi tílko sundal a hladil mě všude možně..
Triko jsem mu sundala taky a začala si hrát s jeho páskem u kalhot..

Já měla na sobě totéž,co včera..
Teda kromě toho tílka,to už leželo za námi v rohu..

Kalhoty jsem mu sundala,za nimi i trenky a dál pokračovala v líbání jeho krku..
Vzdychal mi do ucha a já se neubránila a sjížděla mu čím dál tím níž..
Byla jsem u podbřiška jela ještě níž..

∆Vadim∆
Nechápu to..
Jak?? Proč??
To jsou otázky,které jsem hodil za hlavu a užíval si tu úžasnou chvíli s ní...

Potom jsme tam tak leželi na gauči..
Teď přišel čas na všechny ty otázky..

"Proč jsme to udělali??" řekl jsem a plácl se rukou o čelo..

"Nevím,jsem hrozná děvka" řekla a dala si ruce do dlaní..

Zvedl jsem se a začal se oblékat..
Vzal jsem si bundu,klíče,mobil,peněženku a odešel někam ven..

∆Lucka∆
Nevěřila jsem tomu,co jsem právě teď udělala..
Nedokázala jsem tam jen tak ležet..
Zvedla jsem se,oblékla se a sedla si k televizi...
Chtěla jsem se nějak odreagovat a tak jsem si pustila film "Ledově ostří"

Vždy se u toho filmu směju,ale tentokrát to bylo úplně jinak..
Nekoukala jsem se na televizi,ale zapíchla svůj pohled na fotku,kterou máme s Honzou nad televizí..
Rozbrečela jsem se a film okamžitě vypla..
Fotku jsem si vzala do ruky a projížděla po našich obličejích..

Pak jsem si sáhla na bříško a začala zase brečet..

Dala jsem si hlavu do dlaní a ani nepřemýšlela..

Po chvíli jsem slyšela strkání klíče do zámku..
Zvedla jsem hlavu a stál tam Honza..
Jen mě pozdravil a chtěl políbit..
Boužel jsem uhla pohledem a on se pusy nedočkal...

"Stalo se něco??"
zeptal se a já se jen nadechla..

"Honzo,musím ti něco říct!!"

(Konec)
Děkuju za přečtení😃😃
Část jsem původně chtěla vydat zítra nebo pozítří,ale byla jsem donucena jí vydat ještě dnes..
Budu se těšit zase příště..!!

*Wassup* [Dokončeno]Kde žijí příběhy. Začni objevovat