Moje kamarádka Tori o mém prvním klukovi skoro nic nevěděla. Krom toho, že s ním chodím už šest let, a poznali jsme se na táboře pro mladé hasiče ještě když mi bylo snad sedm neznala ani jeho přihlouplé kamarády z ledního hokeje. Právě to byl důvod se sním rozejít. Dřív jsem ani nepomyslela, na to že bych se sním mohla rozejít a najít si nikoho každopádně štíhlejšího :D a hezčího, ale když mi provedl to co provedl ztrácela jsem veškerou energii s ním nadále být. Tori jsem nejprv chtěla všechno vysvětlit, protože esemesky co jsme si psali viděla jenom Dixie, která se mnou jezdí na tábor a je to jedna z mých dobrých kamarádek.Teď asi Tori, kdy je 18:00 nepůjde k nám domů a nezačne se mnou probírat Juliuse (Džůlijuse) a jeho partu přiblblých namachrovaných hokejistů. Je to velká blbost! Řekla jsem si, že jí aspoň zavolám abych mé rozhodnutí do večera rozhodla. Táta, mě ale volá k večeři a tak se můj hovor s kamarádkou neuskuteční.
Odsunula jsem si židli a opřela se o stůl. Zadívala jsem se do ubrusu s výšivky srdíček a květin a přemýšlela nad vším. Musela jsem si v hlavě projít bod po bodu to co mi provedl. Sama sebe jsem se ptala proč? Všechno bylo naprosto Okey , dva zamilovaní lidé, dětská láska, která se vyklubala v něco víc, plánovaná svatba za táborovým srubem, dokonce i domeček a tři děti. Mohl to být můj budoucí manžel ... Pousmála jsem se dokonce i mírně ušklíbla a můj táta se mě hned začal ptát co se děje, jestli se něco stalo nebo co provedl. Začala jsem se smát ještě víc, tak že to rozesmálo i mou o osm let mladší sestřičku Esterku. Táta na nás divně koukal a absolutně nechápal proč se smějeme jak retardi, ale kdyby věděl. Na ubrus položil talíře s milánskými špagety a odešel na balkón za mamkou. Po chvíli přišli oba dva do kuchyně, ale to už jsem měla tenké a dlouhé proužky těstovin v sobě. Bylo na čase zavolat Tori a všechno jí vysvětlit. Můj mobil začal prozvánět a já netrpělivě čekala až mi telefon zvedne. Konečně jsem uslyšela hlas Tori jak mě zdraví. Spustila jsem svojí předem připravenou story a Tori jen poslouchala. "Začalo to asi tak, že prostě všechno bylo v normálu. Prej se chtěl přesvědčit jak ho mám ráda a tak rozdal moje telefonní číslo jeho kamarádům na hokeji a oni si se mnou začali psát. On samozřejmě začal žárlit a začal psát zprávy, který zrovna nebyly příjemný. Za všechno si může sám ne? Myslím, že jo. Já za nic nemohla to ti kluci mi psali a já jim jen ze slušnosti odepisovala. Pár mi jich vyznalo lásku, ale já jim neodpověděla když je neznám. Jestli Julius chtěl, abych rovnou napsala ne tak já nevím!" Oči se mi zalili slzami a já už jen potahovala a nos jsem si utírala o rukáv mikiny od dědy. Bylo nehorázně těžké uvěřit tomu, že je takovej debil. Je naštvaný na mne, že rozdal číslo své holky kamarádům a ty jí pak žádali, o to že s nimi má chodit a ona na to nic neřekla? Proč? Konečně ze sebe i Tori vymámila pár slov. Poradila mi, že takový kluk není pro mně a i když je to opravdu dlouhý vztah,měla bych ho ukončit než mi ublíží ještě víc. Hovor byl u konce. I když mi Tori poradila tak jsem stále váhala. Co kdyby mě pořád miloval a tohle byla jen časová bomba. Může mít třeba nějaké problémy ve škole, na trénincích či snad u nich doma. Možná si na mě jako jeho přítelkyni vybíjí zlost. To se může přeci stát.
Dám si vanu. Prohlásila jsem šťastně. Naložila jsem se do bublinkové koupele a s drdůlkem na hlavě zavřela oči. Nahlas jsem vydechovala a nadechovala eukalyptovou vůni mořské soli. Všude byla pěna a já si připadala jako v nebi. Jako když jsem poprvé letěla letadlem do Řecka. Seděla jsem u okénka a dívala se dolů na Středozemní moře, které překrývaly naducané mraky. Vypadalo to přesně jako teď ve vaně. Pěna tvořila sametově bílé obláčky a nazelenalá voda zas moře. Cítila jsem se jako dětsko když jsem se natáhla do umyvadla pro plastové hračky do vany mojí sestry. Vím, že asi lokomotiva není letadlo s turbínami, ale chytila jsem jí a začala jsem vydávat zvuky v podobě FJÚ a FÍ. Do vody jsem naházela poníky, chobotničku, krokodýla a gumového sloníka a děla jsem, že jsou to smrtelně nebezpeční žraloci. Jako startovní plošinu jsem určila porcelánovou desku u kohoutku a lokomotivu jsem začala rozjíždět jak letadlo. Letadýlko se konečně vzneslo do vzduchu a naschvál prolétávalo mýdlovou pěnou. Z rizikového océanu po něm skákala mořská havěť, ale statečné letadlo proletělo bez poškození na druhou stranu vany kde i šťastně přistálo. A Aby toho nebylo málo tam ho očekávala jeho manželka taxie (taxík) s dětmi autem a autobusem, reportérkou mořskou pannou s kameramanem zajdou a delfínem jako prezidentem. Sci-Fi . Už jsem si chystala rozhovor mezi letadýlkem a pannou s rybím ocasem, ale v tu otevřela dveře máma, která mi chtěla zdělit, že mám vylézt, protože se má jít koupat Ester. Místo toho na mě zírala a v duchu se ptala jestli jsem v pořádku, když mi je 13 a hraji si v koupelně s figurkami. NE MAMI NEJSEM V POŘÁDKU! Trapné ticho a náš oční kontakt díky bohu přerušil táta když začal volat: "Leono? Nevíš kde má Esterka mašinku?" Mamka vykoukla z koupelny a zařvala na tátu: "Richelle (Rišele) ... představ si , že byla celou dobu v koupelně a hádej co ještě? " Mamka nastavila ruku jako pokyn abych jí mojí lokomotivu dala a já zhrouceně předala své milované letadlo. Tím pádem příběh veselého letadla skončil. Vyskočila jsem z vany na dlaždičky a převlékla jsem se do pyžama. Přešla jsem nenápadně do pokoje abych aspoň před tátou nevypadala jako naprostý magor a vylezla jsem si do postele, kde jsem se zabalila do peřin aby mě nikdo neviděl i s iPhonem a přemýšlela jak zformulovat esemesku, která mi ukončí můj první dlouhodobý vztah. Nakonec jsem napsala
Julius- miláček
20:17
VY: Juliusi musim ti neco rict...
Ne Kaili. Prvne ti musim rict neco ja takze :Julius-miláček
20:31
Rozchazim se s tebou. Už je navždy konec :Julius-miláček
VY: Vázne, to jsem ti chtěla napsat ja. To ja ti měla napsat ze je mezi nami konec po tom co jsi mi udelal :( <3 . Jsi takovej grazl . Naprosto z kopackama souhlasim .
Bylo to velmi ošklivé. Čekala jsem, že po mém prvním rozchodu budu úplně na dně, plavat ve svém vlastním žalu a posmrkaných kapesnících, přiberu, protože každý večer budu jíst zmrzlinu a budu si vylévat pocity na kamarádek ramena včetně toho, že když uvidím štěně nebo romantický film budu zase bulet. Jenže ... opak byl pravdou. První noc jsem se jenom převalovala z nenávisti a vzteku, bouchala jsem do polštářů a vypisovala se z chuti ho zabít, ale pak to odpadlo. Když jsem to řekla Dixie tak mě objala a mě ukáplo pár kapek smutku, ale rázem jsem se cítila neskutečně volná. Mohla jsem si dělat co jsem chtěla. Mohla jsem zas flirtovat z kluky, ke kterým jsem něco cítila, ale kvůli němu jsem nemohla . Mohla jsem si běhat po loukách jak jednorožec aniž bych se před ním ztrapnila. Ukázat svou pravou tvář na táboře a nepřetvařovat se jen kvůli němu. Tenhle pocit, pocit být volná a nezadaná se mi začal líbit.
ČTEŠ
LÁSKA JE (snad) PROBLÉM
RandomDívka jménem Kaila (Kajla) neustále řeší své trable o lásce. Chvilku je to tenhle kluk jindy zase jiný. Naštěstí tu od těhle věcí má přátele, kteří jí pomůžou. Ne ale vždycky je s nimi za dobře a proto se v nejhorších chvílích obrací na svého dědečk...
