Člověk si nikdy nevybere co se stane . Ani ona. Co se stane když jednou si poslechne hádku rodičů? Co bude až zjistí že je vyměněna někomu za jednu chybu? Bude žít stejně nebo se něco změní?
ČTI NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ!!!!!!
Chloe: Do očí mě udeřily paprsky ranního slunce.Otočila jsem se na druhou stranu ale něco mi v tom zabránilo.Pomalu jsem otevřela oči.To co jsem uviděla mi vrátilo vzpomínky na včerejšek.Vedle mě ležel v celý sví kráse Zayn Malik.Rychle jsem si sedla a zjistila že mám na sobě kalhotky a bílou cizí košili.,,Nedíval jsem se.Neboj."ozval se hlas vedle mě.Lekla jsem se až jsem spadla z postele.,,Jsi v pořádku?"zeptal se Malik.Sedla jsem si abych mu viděla do očí.,,Jo,až na to že mi zemřeli rodiče.Jediní lidé na světě koho jsem měla.Tak jsem v pořádku."řekla jsem s ironií v hlase.,,To je mi líto."sklopil hlavu.,,To je fuk.Teď pokud mi to dovolíš jdu se obléct a jdu domů!"řekla jsem.Přišla jsem k židli na které byly moje věci.Oblékla jsem si rifle. Sundala jsem si košili a bylo mi jedno že tam je Malik.Před bráchou jsme se normálně převlékali.Nasadila vrchní díl spodního prádla.Na to tričko co jsem měla včera.Když jsem si na to vzpomněla,ukápla mi slza a za ní druhá.Utřela jsem si je.Z vlasu jsem si udělala drdol.
,,Je tu někde koupelna?"otočila jsem se na něho.Díval se na mě celou dobu.,,Kam chceš jít?''zeptal se mě a zvedl se z postele. Až teď jsem si všimla že je jen v boxerkách.Byl tak sexy. Nad tím jsem i musela z kousnout ret.Ani jsem si nevšimla že přišel až ke mě.,,Na co myslíš,Chloe?"Zeptal se mě a pohladil po tváří.Koukla jsem se na něho.,,Tam kde patřím. Domů!''vytrhla jsem se mu.Vyběhla jsem z pokoje.Ignorovala jsem že zamnou křičí a běží. Utíkala jsem dál.Scházel už malý kousek.Kdyby mě někdo ty dveře neotevřel.Dostala jsem ránu do hlavy.Očekávala jsem tvrdý pád na zem ale nic.Za to kolem mě se objevily dvě silné potetované ruce které mi pomohly.Postavil mě na zem.Otevřela jsem oči které jsem do posud měla zavřené.Když jsem zjistila kdo to je nejradši bych spadla na tvrdou zem.,,Jsi v pořádku?"zeptal se.,,Jo.",,Co ti je?Nic jsem ti neudělal nebo snad jo?"zněl naštvaně.,,Jo.To včera.To jste myslel doopravdy.To-to že-že....",,Ne nemyslel jsem to tak.Promiň,já jen byl vykolejen.Omlouvám se."řekl smutně a sklopil hlavu.,,A tak jak jste to myslel?"zeptala jsem se ho.,,To že tě tvůj otec mi dal místo peněz je pravda.Ale to že mi budeš dělat děvku to ne.A ani to že když mě neposlechneš že tě můžu potrestat.Taky ne.Můžeš si děla co chceš."řekl a po dlouhé době se na mě koukl.,,Děkuji.Takže mohu jít i domů?Nebo tu budu muset zůstat a žít tu s vámi?"zeptala jsem se.,,Ne to ne.Já se jen půjdu do oblékat a vyrazíme."usmál se na mě.Bože ten úsměv.To nesmí mi dělat jinak to nepřežiji.Stála jsem tam pět minut než přišel.,,Tak jdeme??"zeptal se mě.Přikývla jsem na souhlas.Obula boty a šly jsme směr garáž.Když ji otevřel spadla mi brada dolů.Tolik aut a každý jiné.Ale on vyrazil jen k jednomu.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Tak jdeš?" houkl na mě.Přešla jsem k němu a on jako správný gentlmen otevřel dveře.Nasedla jsem a připásala se.Nasedl a mohly jsme jed.,,Můžu se vás na něco zeptat?"řekla jsem po chvíli ticha které v autě vládlo.,,Tak za prvé,tykej mi nejsem až tak sterý.Necelých pět let,takže mi tykej a jsem Zayn. A za druhé ptej se."řekl a já se uvolnila.,,Co jsi zač? A proč zrovna já?Co chceš se mnou dělat?"chrlila jsem otázku za otázkou.,,Jsem boss,nejobávanější člověk v New Yorku možná i v Americe.S nikým se nepárám,proto.Líbila si se mi.Proto.Nic,budeš prostě u mě bydlet.Časem se uvidí co s tebou budu dělat."řekl.Jelikož za chvíli budeme u domu.Už jsem po nim nic nechtěla.Opřela jsem hlavu o okénko a přemýšlela.Jak udělám abych stanula ze záhrobí? Musela jsem zrovna já se dostat k němu.Jak to bude dál?Před sebou jsem uviděla ty jeho oči.Tak krásné jsem nikdy neviděla.A to tělo.Bože. ,,Chloe?Chloe?"začal se mnou střepat Zayn. To mě probralo a já mohla zpět do reality.,,Co se děje?"zeptala jsem se ho.,,Jsme tu a jsou tu lidi z FBI.Pojď ať to máme za sebou."usmál se na mě.Vyšla jsem z auta.Přešla jsem k němu.,,Co je?"otočil se na mě.,,Bojím se.Nevím čeho ale bojím se."sklopila jsem hlavu.Cítila jsem jak mě chytil za ruku a zmáčkl ji.,,Neboj se.Jsem tu já a viděl jsem i Paula.Pojď."řekl a pohladil po tváři.Koukla jsem se na něho.Zase ty oči proč.Dívaly jsme se na sebe.Když v tom se pomalu začínal přibližovat.Cítila jsem na kůži jeho dech.Jeho rty se přitiskly na ty moje.Jako dva dílky. Zavřela jsem oči a začal jsem si ho vychutnávat.Spolupracovala jsem se ním.Když nám docházel vzduch od táhly jsme se od sebe a popadaly dech.,,Tak jdeme?"zeptala jsem se po chvilce.Jen přikývl.Chytl mě za ruku a šly jsme směr k domu kde jsem bydlela.Když jsme došly k domu stály tam auta všechna v černé barvě.Okolo byla páska že se tam nesmí.A okolo lidé zahlédla jsem Lizz a Soffi. Koukla jsem se na Zayna který se koukal na mě.,,Zee?Můžu jít za nimi?"ukázala jsem na dvě moje kamarádky.,,Mám jít s tebou?"zeptal se.,,Jestli chceš?"neodpovídala jsem a vydali jsme se za nimi.Stáli jsme u nich tak půl metra. ,,Aspoň jde vidět jaké jste kamarádky."řekla jsem jim.Obě se na mě otočily a dívaly se na mě jako na ducha.,,Ahoj?"zamávala jsem jim volnou rukou. Na nic nečekaly a objaly mě.Byla jsem nucena pustit Zaynovu ruku.,,Jak to že tu jsi?Vždyť se ve zprávách říkalo že si zemřela spolu s rodiči a Joshem."divila se Lizz.,,Kdyby nebylo Zayna tak bych byla.Ale on mě zachránil."vysvětlila jsem jim.,,To byl on?Ten který tě držel za ruku?"zeptala se Soffi. Ona je v naší partě ta co se nejvíce za jímá o tohle. Lizz jen občas.A já vůbec.,,Jo byl."řekla jsem a začala rozhlížet po okolí jestli ho nenajdu.Ale nikde.,,Holky ráda jsem vás viděla ale asi i naposledy.Nechtějte po mě nějaké vysvětlení.Nikomu naříkejte že žiji.A dávejte na sebe pozor.Mám vás obě ráda."objala jsem je naposledy.Otočila jsem se a šla kam mě nohy nesly.Otočila jsem se naposledy na ně.Obě měli v očích slzy.,,Tady jsi."řekl za mnou povědomí hlas.Otočila jsem se na něho.,,Ty jsi byl kde?"zeptala jsem se na oplátku já ho.,,Hledal jsem Paula.A našel ho taky.Tak pojď."chytil mě za ruku.Šly jsme směr zadní v chod.U kterého stál chlap jak hora.Byl vyšší než Zayn. Teď si připadám jako trpaslík.Já jsem trpaslík!,,Rád tě zase vidím Chloe."řekl Paul.A podal mi ruku kterou jsem přijala.,,Paul nás dostane dovnitř abys sis mohla sbalit to důležité.Něco pak můžeme dokoupit pak."usmál se Zayn na mě.Paul nás dostal ke mě do pokoje.Nic se tu nezměnilo.Z pod postele jsem vytáhla velký kufr a cestovní tašku,taky velkou.Do nich jsem nastrkala věci.Ani jsem se nestihla nadechnout a všechny věci jsem měla v kufru.Bylo zázrakem že se mi tam všechno vlezlo.Do tašky jsem hodila nějaké boty,knížku co jsem dostala od mamky a taťky k narozeninám,naši společnou fotku z dovolené,fotoalbum,notebook,nabíječku k mobilu a k notebooku,fotoaparát jsem si vzala taky nikdy nevíš.A navíc nevím co budou dělat z našimi věcmi.Za půl hodiny jsem měla všechno sbalené.Vzala jsem tašku a Zayn mi vzal kufr.Věci jsme dali do kufru a směr "domů".
