11.kapitola/Epilog

867 26 3
                                    

Chloe:

,,Miluji tě."řekl a pohladil po tváři když jsme se odtáhly.,,Miluji tě i přesto co jsi udělal.Ale uděláš to ještě jednou a odejdu i s malou a nevrátím se.To ti přísahám."oplatila mi úsměv.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

,,Pojď ať nás nevidí doktor ještě by bylo haló. A to nechci." pomalu jsem se zvedala.,,Tak pojď."zvedl se a pomalu šel se mnou do pokoje. Cestou mě chytil za ruku. Když jsme dorazily do pokoje nahnal mě Zayn do postele ať si odpočinu. ,,Zůstaneš tu. Prosím?"zeptala jsem se ho když byl na odchodu. Chvíli si to rozmýšlel ale nakonec souhlasil. Ustlal si na gauči v pokoji. Chvíli jsem se na něho dívala a pak propadla do říše snů.

Stála jsem na silnici. Všude jezdila rychle auta pospíchající do práce,do školy nebo jen tak.Když v tom se ke mě blížil tmavě modrý mercedes benz. V kterém seděli čtyři lidi. Žena, muž a holka s klukem.

,,Vidíš to?" zeptal se mě známí hlas. Elizabeta, moje babička která umřela když jsem byla malá. Měla jsem ji ze všech nejraději ale pak ji do života vstoupila rakovina a ona podlehla. ,,Babi?" otočila jsem se na ni.Stála tam celá v bílem a na tváři měla stejný úsměv. ,,Ahoj Chloe. Vyrostla  z tebe pořádná slečna." usmála se na mě. ,,Chybíš mi,babi." oplatila jsem ji úsměv. ,,Víš kdo je v tom autě?" ukázala na něho. ,,Nějaká rodina.",,Víš co tu děláš?" zeptala se mě babička a pohladila po rameni. ,,Tohle je sen?" zeptala jsem se. ,,Ne tak do cela. Když jsi usnula v nemocnici. Upadla jsi do takového kóma. V tuto dobu tě snaží probudit." vysvětlila mi babička. ,,Takže jsem mrtvá?"zeptala jsem se nechápavě. ,,Dalo by se to tak říct. Teď je jen na tobě jestli chceš aby tam ta holka přežila nebo ne." ,,Ale jak to mám udělat? A jak samí?",,Daruješ ji život. A tím pádem bude žít dál. Dalo by se říct že jsi její strážný anděl. Ale nestrážíš ji pořád ale jen v tu dobu kde ji jde pořádně o život. A to je právě teď." vysvětlila mi. ,,A co se stane se mnou? Přežiji nebo umřu tady a nechám Zayna s Hope samotnou?" zeptala jsem se ,protože nevím co by ti dva spolu dělali.Jedno vím.A to je že by to nedopadlo ani pro jednoho dobře. Zayn by zase začal a Hope by to odnesla a to já nechci. ,,Umřela by si. To jediné vím. Dál si musíš poradit sama moje zlatá holčičko."řekla a dala mi na čelo pusu.Jak to dělala když jsem byla malá. ,,Vybrala jsem si."řekla jsem pevně rozhodnutá.Nechci aby se jí to stalo.Sice vím že ti dva by to nepřežily. Ale risk je zisk. ,,Tak do toho,holčičko." zeptala se mě babička.Zhluboka jsem se nadechla a pustila se do záchrany života. Sedla jsem si do prostředka mezi holku a toho kluka. Když jsem viděla jak se blíží náraz schovala jsem tělo sté holky a čekala na náraz. A začala jsem počítat. ,,3,...2,...1,.." řekla jsem a v zádech, hlavě, hrudníku a nohou jsem cítila neskutečnou bolest. Poslední co jsem viděla bylo jak se snaží dostat ven a pak tma.

Zayn:

Když Chloe usnula byla tak roztomilá. Hned jsem si ji musel vyfotit. Když jsem stál u ní všiml jsem si že vůbec se jí nezvedá břicho jako normálně. Hned jsem zavolal doktora a ti začali jednat. Do očí se mi hrnuly slzy. Chtěl jsem tam zůstat ale vyhnali mě. Ze sunul jsem se podél stěny a nechal průběh slzám. Ani jsem se je ne namáhal utírat. Po chvíli z pokoje vyšly všichni doktoři. ,,Vy jste Pan Malik? Přítel slečny Martinez?"zeptal se mě doktor co právě vyšel z pokoje kde leží Chloe. Na nic jsem se nezmohl než na pouhé přikývnutí. ,,Je nám to líto ale slečna dostala zástavu ve spánku. Nedalo se nic dělat. Upřímnou soustrast a hodně štěstí do budoucna s dcerou." řekl a já nemohl uvěřit co právě řekl. Umřela? Když se máme radovat a začít nový život. Odejde a mě tu nechá s Hope samotného. Já to bez ní nezvládnu.Nejraději bych šel za ní ale nemohu tady nechat svoji holčičku. ,,Jste v pořádku pane Malik?"zeptal se mě doktor.Ani jsem si nevšiml že tady pořád je. ,,Jak to mám bez ní zvládnout?"zeptal jsem se ho. ,,Nebojte. Pokud máte nějaké přátelé zavolejte jim a oni vám určitě rádi pomohou. Potom vám mohu dát nějaké papíry pro začátek. Nějaká sestra vás zaučí co a jak se postarat o miminko."řekl a já se trochu uklidnil. ,,Děkuji."zkusil jsem se usmát. ,,Nemáte zač."řekl doktor a odešel. Vzal jsem mobil a zavolal Liamovi o Chloe a Hope. Nejdříve byl šťastný ale jak jsem řekl že Chloe zemřela nebyl. Řekl jsem že jak malou propustí, sbalím a přeletíme do Anglie, rovnou do Londýna. Naše rodiny aspoň nás budou mít blíže. Když jsem se s Liamem domluvily zavolal jsem to Harrordovi a řekl mu stejné co Liamovi. Šel jsem se ještě kouknout na Hope. Podobala se hodně na Chloe a já věděl že na ni budu hodně myslet pokaždé když uvidím Hope. Nikdy nezapomenu jak se usmívala když jsem ji líbal na její bříško když jsme se usmířily. Nebo jak se snažila porozumět autům, když jsme se smažily nějak s kluky je poupravit na závody. Jak se uměla smát. Její oči mě vždy ohromily a já nemohl nic dělat. Kdybych mohl vrátit poslední měsíce a být sní. A ne ji někde podvádět. Byla to podpásovka.

Pohled třetí osoby:

Zatím co Zayn vzpomínal na Chloe, ona odcházela do nebe. Zayn potom co si v nemocnici vyzvedl Hope se odstěhoval i s Harry a Sabrinou a jejich synem do Londýna. Jejich gang převzal Luke, bratranec Chloe. Všichni jakoby zmizeli ze světa a žádní mafiáni nikdy nebyly.


Doufám že se vám líbili dnešní kapitola.

Tohle je konec.

GAME (Zayn Malik)Kde žijí příběhy. Začni objevovat