Freya's narration

27. Jeden z nás

Po třech týdnech cesty divočinou:

Jezdci vedli čelo skupiny a trpělivě drželi koním otěže, aby jim opěšalí vesničané a vozy stačili. Nad hlavami jim létali jejich draci a hravě zápasili. Doléhalo k nim vrčení, časté zařvání a několikrát dokonce probleskl oheň. Vesničané za Jezdci vytrvale postupovali po lesní cestě a Jura s Hvindrem projížděli podél kolony a byli připraveni kdykoli pomoci. Cesta probíhala bez větších problémů. Divoká zvířata se jim vyhýbala. Jediné zdržení představovala malá jednotka vojáků, které na ně poslali z města. Měli tendenci útočit. Když však spatřili draky, rychle se obrátili k návratu. Juga ochotně po večerech učil ostatní starověkému jazyku. Některým to šlo lépe, jiným hůře. Všichni však byli schopní se s Jezdci dorozumět.

Djevelen tiše zaržál, zastříhal ušima a mírně natočil hlavu doleva. Freya ho uklidnila poplácáním po krku. O tichém pozorovateli číhajícím za velkým skaliskem věděla, ale nedala to na sobě znát. Jakmile projížděli kolem skály, mírně Djevelenovi stiskla boky a on okamžitě přešel do cvalu. Díky nečekanému zrychlení se postava, mířící skokem na koňský zadek, skutálela po zemi. Freya, která se krokem vrátila zpět, sesedla aby jí pomohla. Než se nadála, skočilo jí do náruče světlovlasé tornádo. Sedmiletá dívenka s modrýma, rošťáckýma očima a andělskou tvářičkou. Tvářila se trochu ukřivděně.,, Zase se to nepovedlo." Freya se vesele usmála.,, Není lehké mě nachytat, viď?" Děvčátko našpulilo rtíky a zavrtělo hlavou. Freya ji položila na zem.,, Ale já se nevzdám. Jednou se mi to povede." ujišťovala Jezdkyni. Ta ji jemně pohladila po dlouhých vláskách, spletených do dvou cůpků.,, Věřím, že ano.",,Caroline!" dolehl k nim mužský hlas. Dívenka se poplašeně rozhlédla. Freya výmluvně zdvihla obočí.,, Caroline, ty jsi zase utekla?" Děvčátko nasadilo nevinný úsměv.,, Možná." protáhla dlouze. Pak však rychle skočila za Freyu, neboť se k nim rychle blížila postava. Freya ho už z dálky poznala. Byl to starší bratr Caroline, Nick. Světle hnědé vlasy mu trčely do všech stran a světle modré až šedé oči metaly blesky. Ve štíhlém obličeji byl rudý a zlostně zatínal pěsti. Nickova mysl byla natolik zaměstnaná mladší sestrou, že si Jezdkyně, ani koně stojícího u ní, nevšiml.,, Caroline, kde jsi byla? Víš, že po tom incidentu se stromem máš od otce zakázáno někam chodit sama." snažil se udržet si rozzlobený výraz, ale když se na něj Cara ublíženě podívala, nedokázal to.,, Promiň bráško. Když já se nudila." Freya se k němu natáhla a pošeptala.,, Tak už jí netrap. Ona to nemyslela zle." Mrkla s úsměvem na děvčátko. Její o jedenáct let starší bratr si najednou uvědomil, že za ním stojí Freya. Dřív, než mu v tom stihla zabránit, se jí poklonil a uctivým tónem jí řekl.,, Omlouvám se Frryo, nevšiml jsem si vás. Doufám, že vás moje sestra neobtěžovala." Freya se mírně zamračila.,, Nicku, už jsem ti říkala, že se mi nemáš klanět a vykat. A o svojí sestru neměj obavy. Je to úžasná dívka." Na mladíkově tváři se objevil pyšný úsměv.,, Ano, to je. Děkuji vám...tedy děkuji ti." Freya přikývla, nasedla na svého černého koně a odcválala do čela kolony k ostatním Jezdcům. Nick se za ní ještě dlouho upřeně díval, než ho Cara zatahala za ruku. I potom nad tmavovlasou Jezdkyní přemýšlel. Najednou jim nad hlavami prolétli draci Jezdců a plnou rychlostí se hnali vpřed. Vydávali hlasitý zvuk podobný vrčení a zakončili jej ohlušujícím řevem. Několik sekund bylo ticho a pak jim odněkud zepředu odpověděl podobný řev. Bílý, zlatý a černý drak přistáli každý u svého Jezdce. Ti seskočili z koní a rychle se jim vyšplhali do sedel. Draci vzlétli a Jezdci zavýskali nadšením. Po celou cestu do pevnosti jeli na koních. Z čela kolony se začal ozývat jásot. Pak jedna žena vykřikla.,, Vi er her!" ( Už jsme tady.) Caroline se vytrhla Nickovi a utíkala vpřed. Bratr jí rychle následoval. Jakmile se vynořili z lesa na vrcholu kopce, zarazili se. Pod nimi se rozprostírala lesnatá krajina narušená velkou horou. V jejím úpatí se rozkládala obrovská pevnost. Nalevo od ní mezi stromy probleskovala hladina velkého jezera. Kolem vrcholu hory kroužilo několik draků. Nick se zářivě usmál na svou sestru.,, Vi er hjemme."( Jsme doma.)