Other Slytherin girl IV. ✔

V P O U T E C H

Počet slov:501
39 let/28.prosince 1999

Seděla jsem sama ve sklepení a po dlouhé době četla Denního Věštce. Tedy... snažila jsem se ho číst, ve skutečnosti jsem byla myšlenkami někde jinde. Takže momentálně byl Denní Věštec něco jako můj doplněk, heh...

Poslední dobou jsem se necítila zrovna nejlépe. Jako bych to nebyla já, jako kdybych nebyla ve své kůži. Byla jsem i za madame Pomfreyovou, ale ta mi sdělila, že jsem v pořádku.

Zamyšleně jsem hleděla na písmena, jako kdyby mi mohly dát odpověď na otázku. Doufám, že to není to, co si myslím.

Najednou mě z myšlenek vytrhl podivný zvuk a když jsem Věštce složila, naskytl se mi pohled na obálku. Sebrala jsem ji a podívala se, od koho to je.

Ale ne.

Poslali mi dopis z ministerstva. To nezní dobře. Raději jsem obálku roztřesenými prsty otevřela a začala číst.

Zorničky se mi rozšiřovaly, jak jsem se dostávala ke konci dopisu. Přesně za měsíc se mám dostavit na ministerstvo... No budiž.

Jen doufám, že se tam nestane nic špatného. Snad mě nepošlou do Azkabanu. Ale tak, ministrem kouzel je Kingsley Pastorek, byl členem Fénixova řádu. Ten by snad mohl vědět, proč a co jsem udělala, nebo ne?

•••

28.ledna 2000

Zvedla jsem ruku a zaklepala na veliké dveře. Když mě pozvali dovnitř, vešla jsem. Naprázdno jsem polkla, když jsem spatřila, kolik tu sedí kouzelníků a čarodějek.

,,Posaďte se," vyzval mě kouzelník v čele. Podívala jsem se na mozkomory, kteří stáli jako stráž u dveří a cítila, jak mi přejel mráz po zádech. Raději jsem ale uposlechla kouzelníka a posadila se do nepohodlného křesla.

Odněkud se vysunula pouta a než jsem stačila říct famfrpál, pevně se kolem mě obmotaly a já se nemohla ani hnout. Marně jsem se zmítala. Tohle byl pro mě konec. A nebo možná začátek něčeho hrozného. Ach, proč jen jsem Severusovi nic neřekla?

,,Pokud jste se již uklidnila, můžeme začít," ušklíbl se na mě kouzelník, který neměl ani špetku slušnosti, aby se představil. ,,Nepopíráte své příbuzenství s Pánem Zla, již mrtvým?"

,,Ne, ale -"

,,Nepopíráte, že jste několikrát úmyslně použila kletby, které se nepromíjí?"

,,Ne, ale -"

,,A nepopíráte, že jste patřila mezi smrtijedy?"

,,Ne, ale -"

,,Tak vás tedy odsuzujeme do Azkabanského vězení za služby pro Pána Zla."

,,Kde máte důkazy, jak jste na tohle všechno přišli?" vyštěkla jsem.

,,Sama jste se nám přiznala, Raddleová."

,,A o vašem smrtijedství nás informovali smrtijedé z Azkabanu."

,,Prý jste patřila mezi jeho nejvěrnější."

,,To je lež!" vykřikla jsem, ale ten kouzelník se jen zasmál.

,,Už s tím nic nenaděláte, Raddleová. Myslím, že se můžete rozloučit se svým místem v Bradavicích."

,,Ne! Ne! Nemůžete mě poslat do Azkabanu!" ječela jsem hystericky, ale oni mě naprosto ignorovali a pokynuli mozkomorům, ať mě odvlečou do Azkabanského vězení.

Pouta mě pustila, ale hned vteřinu nato mě popadlo něco o milionkrát víc nechutného. Chladné a drsné ruce mozkomorů se obmotaly kolem mého zápěstí a já cítila, jak začínám propadat špatným vzpomínkám.

K hůlce jsem se dostat nemohla, takže jsem na ně svého kolouška nemohla poslat. Odevzdaně jsem svěsila hlavu a cítila, jak začínám propadat do mdlob...