Balení

222 14 2
                                    


Můj milý deníčku, včera jsem pro kamarády nakoupil horu dárků a tak je dneska musím zabalit. Koupil jsem krásný červený balící papír se šťeňátkem co si hraje na písku, je to roztomilé(já jsem vždycky říkal že mám vkus) a dal jsem se dobalení. Porozhlídl jsem se po pokoji a všiml jsem si že tam mám trochu moc věcí. Na stole mám černou skládku, na zemi mám kompost(v pokročilém stádiu rozkladu), taky bych někdy mohl vyluxovat, no jo když si člověk postaví v pokoji pískoviště tak co už. Taky bych si občas mohl vynést koš, ale já jsem nikdy neuklízel. Vždycky když na pár hodin odejdu a vrátím se, tak mám pokoj krásně čistý s takovým divným smradem, který voní jako voňavka Temari, ale dneska asi budu muset uklízet sám, ale to je smůla. Moje sexy tělo nebylo stavěné na vynášení odpadků, byl jsem stvořen na, no já vlastně ani nevím na co, ale v televizi už jsem to viděl asi milionkrát tak to nějak zvládnu. Kankuro teď spí a tak si můžu půjčit nějaké jeho hadry na vytírání( pokud vím tak má sice jenom jedno oblečení, ale změna mu prospěje) Potají jsem zašel do jeho pokoje a vzal jsem si ty jeho černé šaty a v tu chvíli mi něco došlo! Co má pod tou peřinou! Jak už jsem psal má jenom svoje ty jedny hadry a pokud vím, tak JENOM! A spodní prádlo, to jsem u něho neviděl! Protože jsem vážně nebyl zvědaví na nahatého Kankuroua tak jsem popadl oblečení a utíkal jsem. Vynesl jsem odpadky( přiznávám, prohodil jsem můj kos s tím od Temari) a protože jsem se štítil té rozkládající se hmoty na zemi tak jsem to nabíral tím oblečením a hodil ho do koše. Potom jsem ještě těmi hadry pozametal na stole a vytřel podlahu od písku. Potom jsem to oblečení hodil tam, kde jsem ho vzal. Uklidil jsem věci zpátky na police a ještě jsem, trochu chatrně, ale přesto poskládal svoje oblečení (nemám ho o moc víc než Kankuro) a dal jsem se do balení. Teď když jsem našel lepící pásku, tak jsem vzal ten poukaz na holení obočí a zabalil jsem ho. Trochu jsem ho přilepil k tomu balícímu papíru, tak ho snad nepřetrhne. Potom jsem vzal rtěnku a zabalil jsem ho. Ta rtěnka šla lehce. A teď ten lak pro Sasukeho. To už nešlo tak jednoduše( trochu jsem se přilepil k pásce). Zabalil jsem ještě dvě knížky a došel mi balící papír i páska( kdyby jste to viděli tak se nedivíte, trochu jsem to s tou páskou přehnal, no). Trochu jsem se vyděsil, ale pak jsem si vzpomněl na Temari! Ta měla skříň plnou krámů a oblečení co nenosí, a tak jsem k ní zašel a trochu jsem si toho půjčil, snad to nepozná. Kdyby si všimla šla by nakupovat a v prasátku by nic neměla, pak by vzala kreditku a asi by jí něco došlo, tak snad se nebude moc převlékat. Zbytek jsem zabalil do oblečení a obalil provázkem. Nevypadalo to nejlíp, ale moje super ultra mega krásné a hedvábně jemné ruce byli stvořeny k obdivování a uctívání( a stavění hradů z písku). Najednou jsem uslyšel výkřik, znělo to trochu jako GAARO!!!! a mě došlo, která bije. Kankuro se probudil a převlékl. Zapoměl jsem napsat jedno věc, možná jsem s tím trochu dřel o zem a prodřel díru, no a  jak už jsem se zmiňoval, má jenom tohle tak asi není úplně nadšený. Musím už končit, Kankuro bude zuřit a u toho být nemusím, milí deníčku, s láskou Gaara

Gaarův deníčekKde žijí příběhy. Začni objevovat