Můj milý deníčky, dneska večer venku sněžilo a tak jdeme s kamarády ven. Jo a když jsme u toho, Temari přišla na to, že i někdo vybral pokladničku a vykradl skříň. Naštěstí si myslí že to udělal Kankuro( ten to schytal za to, že si koupil nový oblek, místo tom toho děravého). Lehl jsem si na gauč a pozoroval jsem jak se Temari mstí, můžu vám říct nechtěl bych to zažít(vytypovala si pár nejbolavějších míst, asi víte co tím myslím). Ale já jsem byl docela rád že už to mám za sebou( a Kankuro už taky), potom pod oknem začal řvát Naruto a hodil mi do okna sněhovou kouli! Klan Sabaku nebude nikdo koulovat! Vyběhl jsem ven a vyhlásil Narutovi válku. Připojila se i Sakura a Ino(jejich boj se později zvrhl o soutěž o Sasukeho). Musel jsem postupovat takticky, tohle už je naostro. postavil jsem si pevnost (jak jinak než dokonalou). Naruto si postavil pouhou stěnu ze sněhu, ale já, já postavil super úžasný skoro palác( no dobře možná trochu přeháním, ale bylo to lepší než ta Narutova). Bylo to studené a mokré, ale klan Sabaku neprohrává a tak jsem si uplácal pár sněhových koulí, ale Naruto začal koulovat dřív! Bylo to nefér, ale já vzal největší kouli a hodil jsem jí vší silou, koule spadla v polovině cesty a Naruto se začal hrozně smát, rozběhl jsem se za ním a položil ho na zem, plácl jsem ho přes ruku a on mě. Začali jsme se plácat a on mě zatáhl za vlasy! Já mu to oplatil a on mi do pusy nacpal sníh! Nebyl špatný, vlastně byl docela dobrý. Odvrátil jsem se od Naruta a začal si pochutnávat na sněhu. Byl dobrý a tak jsem řekl Narutovi, ať taky ochutná, tak jsme se daly do jezení. Nejlepší byl ten žlutý sníh, toho jsme s Narutem snědli nejvíce, ale byl jenom na některých místech. Naruto si potom musel odskočit, ale nešel až domů, kousek popošel a najednou mi došlo co je ten žlutý sníh dál. Řekl jsem to Narutovi, ale jemu to očividně moc nevadilo, ale já jsem běžel domů a pokusil jsem se to zajíst tím, co jsem našel. Měli jsme tam jenom 3 týdny prošlou šunku, napůl snězený jogurt a perníčky, ale ty jsem sníst nemohl, protože je Temari někam schovala( asi tušila, co se stane). A hele! Balíček čaje! Začal jsem ho žvýkat, nebylo to nejlepší, křupalo to a bylo to horší než ten sníh. O tomhle dni se nesmí nikdo dozvědět, snad se Naruto neprokecne, byl by se mnou konec, strejda Sasori by už nepřijel a mohl bych si nechat narůst obočí jako má Lee a stal by se ze mě úchyl, který čte ichca icha paradise! Tak moment, co vlastně má společného úchylnost a jezení sněhu? No, nebudu to řešit, takže až se mě někdo zeptá, co jsem dělal, tak nesmím říct že jsem požíral moč, řeknu že jsem měl důležité sezení s Jirayou a debatovali jsme o, ne to je vlastně taky blbost, takže to ještě promyslím. S láskou Gaara
