Už jsem skoro doma!

97 8 4
                                    

 

Můj milý deníčku(Uf, uff) trvalo mi to dlouho, ale jsem v Konoze( No dobře, ještě dva kilometry, ale to zvládnu. Ušel jsem dloouhou cestu plnou individ lákajících mě do auta na bonbony, opilců nadávajících do noci a Čechů a podobných podivných lidí a párkrát jsem zabloudil a musel jsem hodně jezdit stopem( a  můžu vám říct, nestopujte v Německu, když na vás Němec spustí tím svojím jazykem pochopíte), udělal jsem si malou zacházku někam k moři, ale už jsem skoro doma! (o deset minut později): Jsem doma! Oznámil jsem nadšeně, ale všichni u nás jen posedávaly a jediný kdo zvedl oči od časopisu nebo od televize byla Temari a zeptala se mě ty jsi byl někde pryč? Na čele my vyběhla vystouplá žíla a já na ně naštvaně spustil, nikoho jsem moc nezajímal, jenom TenTen mi nezaujatě oznámila, že dneska jdeme na jarmark a budeme tam zpívat naši koledu! Hokage a Kazekage v tu chvíli přišly k nám a daly nám všem špinavé pokrčené úbory s růžovou košilí a zeleným motýlkem, ale holkám donesly krásné červené šaty s krásně sladěnou krajkou a příjemně působícím motýlkem( Teď mi došlo, že to asi muselo znít divně, ale já jsem úplně normální zlato!) Když jsme se převlékly, ostatní si vzaly ty nejlepší kousky a mě zbyl jenom obří mastný oblek s dírou vzadu. Byla v tom velká zima, hlavně když jsme si všichni stouply na jeviště a lidi na nás divně civěly. Stoupl si před nás Neji a začal dirigovat jako nějaký dirigent a mi jsme spustily, zněli jsme jako rozladěný klavír, nebo jako pes kterému šlápnete na ocas. Lidi si zacpávaly uši a nakonec na nás přišla ochranka, vyvedla nás z podia a lidi začaly tleskat( Né nám, ale stejně to potěšilo). Prošli jsme se po jarmarku a já se šel kouknout na svůj stánek, byla tma, ale tenhle si člověk nesplete, svítí tak daleko. Prodávaly se tam svíčky a zrovna si tam prodavač povídal s nějakým pánem o svojem stánku. Chvilku jsem poslouchal a úplně nadšený jsem nebyl, říkal že to musel stavět nějaký postížený blbec a já radši šel, než se o sobě dozvím ještě něco horšího, takže milý deníčku s láskou Gaara a já už letím...  

Gaarův deníčekKde žijí příběhy. Začni objevovat