Vicky's life (Tajná skladatelka 3 )

38.

Jeremy se mi stal oporou a nejlepším kamarádem. Táta, strejda Niall a Louis se rozhodli, že pošlou Shawna na Vánoce k jeho mámě do Irska a Claudii do Doncastru k Louisově rodině. Bylo to tak správné a byl to pro oba spravedlivý tresr. Susan se mi vyhýbala, protože se mi nedokázala podívat do očí.
"Nechceš jet s námi nakoupit?" navrhla mi teta Emma, když jsem ležela v posteli u táty v pokoji.
"Ráda. Jen se převleču," usmála jsem se na tetu a hned vstala.
"Dobře. S Mickey na tebe počkáme dole," usmála se na mě taky teta a odešla dolů. Já se oblékla do teplého oblečení a běžela dolů. Tety na mě čekaly dole. Byla s nimi i Hannah a překvapivě Susan.
"Uděláme si takovou malou dámskou jízdu," vysvětlila mi Hannah, která si všimla mého nechápavéhi výrazu.
"Aha," řekla jsen jen já.
Nasedli jsme do auta a vyjeli do nejbližšího města.
Štědrý den měl být pozítří a já byla i ráda, že jedeme do města, protože jsem zjistila, že strejda Louis má na Štědrý den narozeniny, takže jsem mu chtěla koupit ještě jeden dárek zvlášť k narozeninám.
Dojeli jsme do města a zašli do malého obchodního centra, které se nacházelo u náměstí.
"Tady máte nějaké peníze a běžte, kam chcete. Sejdeme se tamhle u toho obchodu asi za dvě hodiny, pak si zajdeme na něco k jídlu, dobře?" řekla mě a Susan teta Mickey a dala nám nějaké peníze. Já měla svoje a tudíž jsem její nechtěla přijmout, ale ona jen zavrtěla hlavou a odešla s Hannah a Emmou někam pryč. Já si jen povzdychla.
"Kam půjdeme?" zeptala se mě Susan a já se na ni podívala se zdvihlým obočím.
"My? Ty se mnou mluvíš? Já myslela, že se mi vyhýbáš," řekla jsem a rozešla se směrem k prvnímu obchodu, který mi padl do oka.
"Vicky, já se ti omlouvám. Vím, že jsem ti to měla říct, ale Claudia je moje setra a já slíbila, že to nikomu nepovím," začala se omlouvat Susan, ale já se na ni nepodívala.
"Já tě taky brala jako svoji sestru. Myslela jsem si, že jsme si blízké, ale jde vidět, že jsem se v tobě velice mýlila," řekla jsem upřímně a začala si prohlížet nějaká pánská trička.
"Notak, Vicky, já za to nemůžu, tak se mi nemsti. Nevidíš, že já sama si to vyčítám? Nechci zničit naše přátelství," pokračovala Susan.
"Naše přátelství se nedá zničit," řekla jsem a podívala se na ni. Ona se na mě usmála, ale já poté dořekla zbytek své myšlenky.
"Ono už zničené je. Zničilo se v ten moment, kdy jsem zjistila, že jsi o tom věděla," vyřkla jsem zbytek věty a Susan se zatvářila zklamaně.
"Pochop mě, Susan. Já už vlastně nevím jestli ti můžu ještě věřit," řekla jsem ještě a Susan přukývla.
"To chápu, ale i tak budu doufat, že se někdy naše přátelství vrátí," řekla ještě Susan, a pak už jen mlčela.
Já jsem nakonec strejdovi Louisovi vybrala k narozeninám tričko, kde byla rapující mrkev. Jen doufám, že se mu to bude líbit.
Susan a já jsme si už nic neřekly. Na sraz s tetama jsme dorazily přesně a mlčky. Tety nás potom vzaly ještě na vynikající jídlo a následně jsme odjížděli zpátky do chaty za tátou, strejdama a Jeremym. Už se nemůžu dočkat Vánoc.

Máme tu další část a ráda bych chtěla oznámit, že i když mě to mrzí, tak už nám do konce zbývají dvě části a epilog. Snad nebude moc smutní. ;)