Touha obětovat

11.

Je to hrozný nezbavila jsem se toho pocitu. Lásky. Asi ho pořád miluju. Musím rychle do cukrárny!

Když tam doběhnu, tak servírka právě zvedá poslední židli.Ne, musím mu to říct.
,,Dobrý večer. Seděl tady jeden kluk nevíte kam šel?"
,,Ano vím. Odešel asi před dvěma minutama. Šel tudy." řekne a ukáže směr.
,,Díky!" zamumlám a rozběhnu se tím směrem. Vtom ho uvidím zrychlím ještě víc, abych ho dohnala, ale jaksi se mi to nepovede a narážím do něj plnou parou.
,,Jsi v pohodě? Já se moc omlouvám nechtěla jsem ti ublížit."

,,Ne, v pohodě. Jen jsem si říkal, že horší to být nemůže, když si se na mě vykašlala."

,,Cože??? To ty jsi čekal na jinou tak jsem nechtěla rušit."

,,Ne, čekal jsem na tebe a myslel jsem, že to víš..."

,,Co vím?"

,,To, že tě miluju, ale ty mě asi ne. Víš co jsem zač a že ani nevím s kolika holkama jsem chodil."

,,Já to vím a nevadí mi to. Přesto tě miluju." Jakmile to dořeknu políbí v mě a my pak spolu, ruku v ruce kráčíme dál noční ulicí.