,,Asi to už vychladlo..." řekne on.
,,Nevadí hlavní je, že jsem tady s tebou." odpovím. A tak se pustíme do jeho ,,dobrého" pokusu o lasagne....moje nejoblíbenější jídlo.
,,Máš to...zajímavý lásko."
,,Klidně řekni, že se to nedá jíst."
,,Ne, miláčku snažil ses, ale příště vařím já."
,,Palačinky jsi měla dobrý, tak snad umíš vařit i jiný jídla."
,,To si piš, že jo. Kdy pojedem domů?"
,,Můžeme zítra."
,,Jojo a mimochodem nás moje máma pozvala zítra na večeři.
,,Cože? A to mi říkáš až teď?"
,,Copak chtěl jsi abych ti to řekla až u ní budeme zvonit nebo co?"
,,Ne, stačilo by když nám bude nabízet sušenky."
PROSÍM PŘEČÍST! 👇👇👇
Od začátku se tento styl psaní hodně změnil, toho jste si asi všimli. A mně se líbí víc styl, který jsem psala předtím, ale nějak mi nejde ho psát, takže se omlouvám že ,,kvalita" příběhu poklesla. Pokusím se knihu oživit a byla bych moc ráda za jakýkoliv názor do komentářů nebo vote.
PS: Omlouvám se za dlouhou pauzu, ale nebyla nálada.
Vaše Peťa ❤
ČTEŠ
Touha obětovat
RomanceSedávala v cukrárně četla knížku a občas se po něm podívala a v hlavě jí běželo ať na něj ihned zapomene. To se, ale nikdy nestalo.
